Halík: Skandály se zneužíváním s celibátem nesouvisí
15. 3. 2010 – 18:40 | Zpravodajství | red

Představitelé církve by se ve spolupráci s teology, psychology a pedagogy měli zamyslet nad problémy křesťanské etiky a nad církevními pravidly v oblasti sexuálního života.
Řekl to katolický kněz Tomáš Halík v reakci na sexuální zneužívání dětí v církevních zařízeních. O desítkách i stovkách případů podezření na zneužívání se hovoří v Irsku, Nizozemsku, Rakousku, Itálii, Německu a aktuálně i ve Švýcarsku. Aféry sexuálního zneužívání by však Halík nedával do přímé souvislosti s otázkou celibátu.
O tom, že spolu otázky celibátu a sexuálního zneužívání dětí nesouvisí, je přesvědčený také olomoucký arcibiskup a předseda České biskupské konference (ČBK) Jan Graubner. Dokazují to podle něj odborné průzkumy. "Bohužel, daleko více případů zneužívání se vyskytuje v rodinách od vlastních otců nebo ve školách od učitelů," sdělil Graubner.
"Každý hřích poškozuje nejen hříšníka, ale i celé společenství církve a zároveň uráží boha. Proto je nám každého hříchu upřímně líto," dodal Graubner. Česká biskupská konference seskupuje všechny české a moravské biskupy.
O tom, že celibát mohl přispět ke skandálům, v uplynulých dnech psala zahraniční média. Vatikán se prostřednictvím katolických médií opakovaně vyjádřil, že mezi celibátem a sexuálním zneužíváním dětí není souvislost.
K problému se celkem otevřeně vyjádřil v minulém týdnu vídeňský arcibiskup kardinál Christoph Schönborn. Při zahájení vídeňského diecézního sněmu hovořil o nutnosti procesu očištění. "Přijměme tuto fázi očistění, která nás může přivést blíže k Bohu a lidem, i když nás nyní mnozí urážejí a opovrhují církví," uvedl kardinál. Informovaly o tom webové stránky České biskupské konference.
Halík ocenil odvahu, s jakou se církev rozhodla bolestné záležitosti probírat, a to i s riziky, která se s tím pojí. "Včetně toho, že se objeví i nepodložená obvinění z touhy po finančním odškodnění a že veřejnost bude tyto skandály neoprávněně generalizovat," řekl Halík.
Za nekorektní by Halík považoval, kdyby někdo v sexuálním zneužívání viděl "katolickou specialitu". "Jsem však pro to, aby - až se udělají nejnutnější opatření právní a disciplinární povahy k prověření, odškodnění a prevenci - představitelé církve ve spolupráci s morálními a pastorálními teology, ale i psychology a pedagogy se ve světle těchto zkušeností znovu zamysleli nad celým komplexem problémů křesťanské etiky a církevních pravidel v oblasti sexuálního života," dodal Halík.
České republice se skandály podobných rozměrů vyhýbají. V době, kdy k zneužívání docházelo v církevních školách a institucích v západní Evropě, v Česku podobná zařízení nefungovala. Hodně případů v zahraničí se týká období před 20 až 30 lety.
ČR přesto není izolovaným ostrovem. "I v ČR se v minulosti objevily podobné případy, vyřešily se ale běžnou právní cestou, církev se takovému přístupu nebránila," napsali nedávno v černé kapitole Bílé knihy církve nově jmenovaný pražský arcibiskup Dominik Duka a publicista Milan Badal. "Vyvozovat z těchto politováníhodných událostí nutnost odstranění celibátu nepovažujeme za řešení ani za korektní přístup," uzavřeli kapitolu autoři.
Podle Alberta-Petera Rethmanna z Katolické teologické fakulty Karlovy univerzity v Praze se přesto téma zdobrovolnění celibátu bude uvnitř katolické církve objevovat čím dál častěji. Již nyní se o těchto otázkách i o možnosti svěcení ženatých mužů v církvi diskutuje, uvedl Rethmann minulý týden v České televizi.
Debata na tato témata je možná v církvi skutečně živá, veřejnost se o tom ale moc nedozví. Možné důvody přiblížil v jednom ze starších rozhovorů pro média kardinál Miloslav Vlk. "Taková diskuse (o svěcení ženatých mužů) se vede uvnitř církve. Na veřejnosti v mediích by takové diskuse mohla štěpit kněze ve věcech, které stejně rozhodnout nemohou, mohla by způsobovat nálepkování kněží na 'pokrokové' a 'konzervativní' - a to jsou zbytečné dělící čáry," řekl kardinál Vlk.
Podle sexuologa Petra Weisse se v Česku se sexuálním zneužitím setkalo devět procent dívek mladších 15 let a asi čtyři procenta stejně starých chlapců. Sexuálního zneužití dítěte se podle vědeckých zjištění z 90 procent dopouštějí muži s poruchou osobnosti, ne pedofilové. Nejčastějším místem, kde dochází ke zneužívání, je rodina.