Osudný sendvič

Co se atentátu v Sarajevu týče, smutnou ironií je, že v podstatě šlo o první – a zároveň poslední – oficiální cestu, kterou s Františkem Ferdinandem absolvovala i jeho manželka Žofie. Choť arcivévody se do té doby držela kvůli nižšímu šlechtickému původu v pozadí života na dvoře.

Manželé dorazili do Sarajeva 28. června dopoledne a na naplánované trase na ně čekalo hned několik atentátníků z řad srbských nacionalistů. Většina z nich odpadla. Někomu se zželelo Žofie, další dostali strach.

Nedejko Čabričovic sice bombu na vůz hodil, ale trefil se jen do jeho zadní části, takže vybuchla pod dalším autem a zranila několik lidí z arcivévodova doprovodu. (Atentátník pak spolkl kyanid a skočil do řeky, ale přežil).

Atentát původně odpískal i devatenáctiletý Gavrilo Princip. Nakonec však zasáhlo osudové nedorozumění. Arcivévoda se totiž rozhodl změnit denní program a navštívit v nemocnici zraněné bombou. Guvernér Oskar Potiorek naplánoval vhodnou trasu, zapomněl to však říct řidiči Leopoldu Lojkovi, který s Františkem Ferdinandem vyjel původním směrem. 

Když ho Potiorek  na změnu upozornil, zastavil u obchodu s delikatesami, kde si Princip zrovna kupoval sendvič. Když zavětřil příležitost, rychle sáhl po pistoli. Arcivévodu trefil do krční tepny, těhotnou Žofii do žaludku. Oba zemřeli do několika minut. Ani útočník ovšem dlouho nežil. Od dětství trpěl tuberkulózou, které podlehl 28. dubna 1918 v Terezíně, kde si odpykával dvacetiletý trest.

Střelba fanatika

Také indický duchovní a politický vůdce Mahátmá Gándhí zemřel rukou atentátníka. A to pouhý rok poté, co se Indie odpoutala od britského impéria. Gándhímu se staly osudnými spory mezi muslimy a hinduisty, které v těch letech otřásaly Indií.

Představitelé hinduistické komunity kritizovali Gándhího za přílišné ústupky pákistánské straně a 79letého vůdce nakonec 30. ledna 1948 zastřelil hinduistický aktivista a novinář Nathuram Gódsé. Stalo se tak během modlitebního shromáždění v Novém Dillí. Gándhí údajně tušil, že se přihodí něco špatného, ostatně pár dnů předtím unikl smrti během nepovedeného pumového atentátu.

Gódsé přistoupil přímo ke Gándhímu, poklonil se mu, vyndal z kapsy zbraň a třikrát vystřelil. O chvíli později už lékař pouze konstatoval smrt. Gódsého zadržel dav Gándhího příznivců, novinář se později vzdal policii. Oběsili ho v listopadu 1949. Vůči Gándhímu prý nechoval zášť, ale jeho zabití prý považoval za "svatou povinnost".

Pohřeb Mahátmy Gándhí | zdroj: Profimedia

Smrt bratrů Kennedyových

Hned dvě velké ztráty zasáhly v 60. letech mocný klan Kennedyových. Dne 22. listopadu 1963 během atentátu v Dallasu zemřel  prezident  John Fitzgerald. Zabil ho atentátník Lee Harvey Oswald, když prezident, podobně jako kdysi František Ferdinand d´Este, jel v otevřeném voze po boku své manželky Jackie.  

Kennedy po atentátu žil jen o trochu déle než nešťastný arcivévoda. Říká se, že Jackie dokonce až do nemocnice držela v ruce kus jeho mozku. Růžový kostým Chanel, po atentátu potřísněný Kennedyho krví, si odmítla převléct až do návratu do Bílého domu. Měla ho tak na sobě, když byl na palubě Air Force One uveden do úřadu prezident Lyndon B. Johnson. 

O necelých pět let později postihla rodinu Kennedyových další tragédie. Během oslav vítězství v kalifornských primárkách byl postřelen Johnův mladší bratr, toho času senátor a prezidentský kandidát Robert Kennedy. Vražda se stala v noci 5. června 1968, když  Kennedy odcházel z hotelu Ambassador.

Jeho tým ho nasměroval přes kuchyň k zadnímu východu, aby se dostal snáze ven. V poslední chvíli si potřásl rukou s hispánským pikolíkem Juanem Romerem, když v tom zaznělo osm výstřelů. Senátora zasáhly tři kulky. Fotografie jeho ležícího těla, nad nímž se sklání právě Romero, obletěla svět. Atentátníkem byl palestinský imigrant Sirhan B. Sirhan. Kennedy ho rozlítil svou podporou Izraele.  Sirhan si odpykává doživotní trest, Kennedy zemřel v nemocnici o 26 hodin později. Bylo mu 42 let a jeho jedenácté dítě se narodilo jako pohrobek.

John Fitzgerald Kennedy zasažený kulkou | zdroj: Getty Images

Ikona boje proti segregaci

Baptistický kazatel, nejmladší držitel Nobelovy ceny za mír a především asi nejznámější vůdce afroamerického hnutí za lidská práva Martin Luther King zemřel pouhé dva měsíce a jeden den před atentátem na Roberta Kennedyho.

King  se proslavil organizováním nenásilných protestů, bojkotem autobusové dopravy v 50. letech (v důsledku postihu další slavné Afroameričanky Rosy Parksové, která se "dopustila" toho, že odmítla uvolnit místo bílému pasažérovi) a slavným proslovem I Have a Dream, v němž volal po rasové rovnosti.

Dne 4. dubna krátce po šesté hodině večer byl devětatřicetiletý aktivista zastřelen na balkóně motelu Lorraine během projevu. Pachatelem byl jistý James Earl Ray, který byl později odsouzen k 99 rokům ve vězení, a když v roce 1977  z věznice uprchl, zvýšili mu trest na rovnou stovku.

Podobně jako u atentátu na Johna Fitzgeralda Kennedyho se i kolem Kingovy vraždy točí různé konspirační teorie o "skutečném" vrahovi. Nahrává tomu skutečnost, že Kinga odposlouchávala FBI a měl pochopitelně celou řadu nepřátel. Kingova pohřbu se zúčastnilo čtvrt milionu lidí, prezident Johnson v ten den vyhlásil státní smutek.

James Earl Ray, vrah Martina Luthera Kinga | zdroj: Profimedia