Dnes je sobota 26. dubna 2025., Svátek má Oto
Počasí dnes 6°C Polojasno

Americký soud osvobodil muže po 40 letech na samotce

9. 6. 2015 – 11:52 | Zpravodajství | pal

Americký soud osvobodil muže po 40 letech na samotce
Americký soud zakázal, aby Albert Woodfox mohl být znovu obviněn. Ilustrační foto | zdroj: ThinkStock

Americký soud osvobodil muže, který strávil 40 let na samotce za vraždu, kterou nespáchal. Jde o posledního odsouzeného v případu tzv. „Angolské trojky“, na který dlouhá léta upozorňovaly organizace hájící lidská práva. 

Federální soudce v pondělí zrušil verdikty z obou procesů, které Alberta Woodfoxe shledaly vinným a prohlásil, že kvůli "výjimečným okolnostem" zakazuje louisianským úřadům zahájit nový proces, neboť má vážné pochybnosti o jeho spravedlivém průběhu. Podle něho je již po tolika letech těžké zajistit svědky události a je nutné brát ohledy na Woodfoxův vysoký věk a špatný zdravotní stav.

Vítězství lidských práv?

Louisianští žalobci se proti tomuto verdiktu hodlají odvolat a zároveň se snaží docílit, aby bylo provedení rozsudku pozastaveno z důvodů údajného ohrožení bezpečnosti v případě vězňova propuštění.

Organizace hájící lidská práva naproti tomu soudní rozhodnutí přivítaly a od dalšího pronásledování Woodfoxe úřady odrazují. "Jediný humánní krok, který nyní mohou louisianské úřady učinit, je zajistit jeho okamžité propuštění," prohlásila Jasmine Heissová z americké odnože Amnesty International.

Případ angolské trojky

Osmašedesátiletý Albert Woodfox strávil v izolaci zhruba 43 let poté, co byl v roce 1972 odsouzen za vraždu dozorce v louisianské státní věznici. Spolu s ním byl za čin, který oba popírali, odsouzen na samotku Herman Wallace. Posledním z trojice trestanců dlouhá léta držených v izolaci věznice, které se kvůli přísným podmínkám přezdívá "Angola", byl Robert King, odsouzený o rok později za vraždu spoluvězně.

Woodfox a Wallace se proti dlouhodobému pobytu v izolovaných celách s nejpřísnějším režimem bránili a tvrdili, že byli potrestáni za svou politickou aktivitu. Oba byli totiž členy radikálního levicového černošského hnutí Černí panteři, které bojovalo za práva černošské menšiny v USA. Ve věznici, kam původně zamířili kvůli loupežnému přepadení, v roce 1971 založili odnož zmíněné skupiny a organizovali stávky a demonstrace za lepší podmínky pro trestance. Aktivisté z organizací na ochranu lidských práv označili režim ve věznici "Angola" za mučení.

Předchozí článek

Elektronická evidence skončí u ústavního soudu, věří právník Havel

Následující článek

Roubík bych Konvičkovi nenasazoval, i když s ním nesouhlasím, říká rektor Bek