Vláda prý návrh příslušného zákona odkládala především proto, že nechtěla do obecních a senátních voleb vyvolávat prudkou parlamentní diskusi o škrtech, aby nedráždila voliče. "Možná lze z toho vyvodit jisté narušení obvyklých zvyklostí, je však otázkou, zda je zde Ústavní soud od toho, aby dával premiérovi Petru Nečasovi obrazně řečeno za trest napsat na tabuli stokrát: Už nikdy si nebudu dělat legraci z opozice," píše komentátor.

Při využívání možnosti projednat zákon ve třetí komoře parlamentu, známé též jako Ústavní soud, je podle autora článku v Lidových novinách (LN) důležité mít advokátský mozek. Tedy mozek právnicky vzdělaný, kterému se nepříčí napadnout přesně to, co sám dřív dělal - jako Bohuslav Sobotka (ČSSD), který sám rád využíval institutu legislativní nouze. "Správně odhadl, že Ústavní soud, známý svou chutí posuzovat nejen to, zda jsou zákony v souladu s ústavou, ale i to, jak hezky byly schváleny, se chopí této příležitosti rozšířit svou faktickou moc," míní LN.

Odstraňování starodemokracie

Hospodářské noviny (HN) uveřejnily článek, v němž zase autor tvrdí, že soud svým výrokem vystavil stopku dalšímu pokusu politiků účelově ohýbat ústavu ve svůj prospěch. "Jasně řekl, že procedurální spravedlnost, debata všech stran, právo menšiny předkládat i jiné možnosti, jsou neměnnou hodnotou, která nesmí být zadušena," myslí si komentátor.

Balíček sociálních škrtů zůstane rozhodnutím ÚS v platnosti do konce roku, přesto podle Práva dostala vláda od soudu výchovný políček. "ÚS znovu přispěl k postupnému odstraňování 'starodemokracie', v níž parlamentní většina rozhoduje o všem nebo téměř o všem," tvrdí list.