Analýza, na kterou upozornil deník The Guardian, je založená na datech o úmrtnosti ve světě za rok 2021, která shromáždil Institut pro měření a vyhodnocování zdraví (IHME) při Washingtonské univerzitě. Podle autorů bylo v tomto roce po celém světě se znečištěním ovzduší spojeno 8,1 milionu úmrtí, z toho více než 700.000 případů tvořily děti mladší pěti let.

I v této věkové skupině bylo znečištění druhou největší hrozbou pro zdraví, hned za podvýživou, uvádí HEI. Napříč globální populací podle ústavu vliv špatného vzduchu předstihl škodlivé stravovací návyky a užívání tabáku, přičemž více úmrtí měl na svědomí pouze vysoký krevní tlak.

Data z roku 2021 "naznačují, že téměř každý člověk na Zemi dýchá každý den nezdravou míru znečištění", napsal institut sídlící v Bostonu, který své hodnocení vypracoval ve spolupráci s Dětským fondem OSN (UNICEF). Více než 90 procent úmrtí spojených s kvalitou vzduchu je podle autorů připisováno jemným prachovým částicím známým jako PM2,5.

Tyto částice se uvolňují při spalování uhlí, ropy nebo plynu, tedy fosilních paliv, která zároveň přispívají k oteplování klimatu. Jejich neviditelné zbytky se usazují v plících a mohou se dostat do krevního oběhu. Podle The Guardian je dosavadní zjištění vědců spojují s onemocněními plic i srdce, jakož i s mozkovými mrtvicemi, demencí a potraty.

Částice PM2,5 jsou jedním z terčů nové legislativy přijaté na úrovni Evropské unie, která zpřísňuje k roku 2030 limity pro různé druhy znečištění vzduchu. EU přitom odhaduje, že v 27 členských státech znečištění ovzduší každý rok způsobí skoro 300.000 předčasných úmrtí.