Takzvaná účinná lítost, kdy viník může úzkou spoluprací s policií proti spolupachateli dosáhnout minimálně nižšího trestu, z českého práva zmizela teprve nedávno, v roce 2009. Nyní se má vrátit zpět a pomoci výrazným způsobem v boji proti korupci.

Účinná lítost by se nově měla vztahovat na člověka, který na výzvu úředníka sice dal úplatek, ale okamžitě vše oznámil policii. Předání úplatku se totiž rovná trestnému činu a policejní agenty- provokatéry zákon použít nedovoluje, šlo by tak o jedinou možnost, jak korumpovatelnou osobu doslova chytit za ruku poté, co prokazetelně spáchala trestný čin přijetí úplatku.

Zatímco například organizace Transparency International obnovení účinné lítosti vítá, spolupracovník Nadačního fondu proti korupci Karel Randák její nadšení tak úplně nesdílí. Obává se o pověst oznamovatelů korupce ve společnosti v situaci, kdy politická elita země nešetří v souvislosti s těmito lidmi slovy o špehování nebo dokonce profízlované společnosti.

"V zásadě jde o dobrý institut. Je otázkou, kam až má sahat u takového zákona retroaktivita. Ideálně by to mělo platit pro situace, kdy se o korupci s úředníkem teprve jedná. Zcela nepřípustný by ale takový institut byl pro situaci, kdy policie už nezávisle na oznámení vyšetřuje a jeden z viníků by se zkusil takto vykoupit. Jako institut je to ale dobrá věc pro omezení korupce. Bude podle mne fungovat jako prevence v okamžiku, kdy víte, že ačkoli se člověk, kterého jste o úplatek požádali, předáním dopustí trestného činu, může bez obav svědčit proti vám," konstatuje pro ParlamentníListy.cz Randák.