Dnes je sobota 18. září 2021., Svátek má Kryštof
Počasí dnes 18°C Dešťové přeháňky

Zemanův expertní tým: Posilme ochranu hranic, hrozí migrace a terorismus

Zemanův expertní tým: Posilme ochranu hranic, hrozí migrace a terorismus
Prezident Miloš Zeman - ilustrační foto | zdroj: Michal Růžička / MAFRA / Profimedia

Poradní tým prezidenta Miloše Zemana se vyslovil pro zásadní posílení ochrany českých hranic, a to ve spolupráci s dalšími zeměmi Evropské unie. Po dnešním jednání expertního týmu, kterého se zúčastnili také ministři zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) a obrany Lubomír Metnar (za ANO), to uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

„Expertní tým prezidenta republiky se na svém zasedání zabýval důsledky neúspěšné mise NATO v Afghánistánu. Identifikoval pro Českou republiku dvě bezpečnostní rizika, a to migrační a teroristické,“ uvedl mluvčí. „Vyslovil se pro zásadní posílení ochrany našich státních hranic, ve spolupráci s dalšími zeměmi EU,“ dodal.

Kulhánek na twitteru uvedl, že se s prezidentem a Metnarem shodli na realistickém pohledu na další vývoj v zemi. „Naše priority jsou především mírnit humanitární krizi, zabránit nelegální migraci a také boj s terorismem,“ poznamenal.

Mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek později ČTK sdělil, že oba ministři prezidenta informovali o podrobnostech evakuace z Afghánistánu. Podle Metnara Zeman a jeho expertní tým "rychle a úspěšně zvládnutou evakuaci českých občanů a jejich afghánských spolupracovníků" ocenili.

Ministři s prezidentem řešili také další zahraniční mise české armády, která v současné době působí především v Mali, Pobaltí, Iráku nebo na Sinaji. "Expertní tým také dal doporučení, abychom při plánování budoucího zahraničního nasazení našich vojáků zohlednili i nedávné afghánské zkušenosti," uvedl Metnar na twitteru. Pejšek připomněl, že nyní platný mandát pro působení českých vojáků v zahraničních operacích je platný do konce roku 2022. Ministerstva obrany a zahraničí podle něj brzy začnou pracovat na přípravě nového mandátu na roky 2023 a 2024.

Zeman v poslední době opakovaně kritizoval stažení aliance z Afghánistánu. Domnívá se, že Tálibán v Afghánistánu vytvoří teroristické centrum a obnoví se teroristické útoky po celém světě. Parlamentním listům v polovině srpna poté, co Tálibán obsadil celý Afghánistán, řekl, že USA odchodem z Afghánistánu ztratily prestiž světového lídra a NATO vyvolává pochybnosti o oprávněnosti své existence, protože dramaticky selhalo. Stažení z Afghánistánu označil za zbabělost.

Prezident uvedl, že české obranné výdaje byly dosud motivovány spíše požadavky Severoatlantické aliance. „A tyto požadavky jsou zase motivovány přáním zahraničních zbrojařských firem, tak si myslím, že naše zbrojní výdaje by se nyní, když investovat do NATO je tak trochu vyhazováním peněz, měly soustředit na národní obranu, na národní akvizice,“ řekl Zeman v srpnu.

Podle Kulhánka by Česko v žádném případě nemělo uznávat vládu Tálibánu

Česká republika by v žádném případě neměla uznávat vládu Tálibánu. Nějakým způsobem s ním komunikovat ale bude potřeba, řekl ministr Kulhánek před dnešním odletem na návštěvu Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie.

Tálibán v úterý oznámil složení dočasné vlády více než tři týdny poté, co se za odchodu zahraničních vojsk zmocnil kontroly nad Afghánistánem po rychlém kolapsu Západem podporované vlády. Podle EU není prozatímní vláda „inkluzivní“ a neodráží etnickou a náboženskou různorodost afghánské populace. Výhrady k novému kabinetu, který je tvořen pouze muži včetně lídrů Tálibánu z 90. let, vyjádřili i představitelé vlád Německa, Francie a Británie. Prohlášení Číny a Japonska byla méně kritická.

„Teď jsme v situaci, kdy Tálibán je novým pánem Afghánistánu. Mě to vůbec netěší, ale musíme akceptovat realitu, jaká je. Za Českou republiku říkám, v žádném případě neuznávejme Tálibán. Ale to, že nějakým způsobem bude potřeba komunikovat s Tálibánem, to je prostě zřejmé,“ uvedl ministr.

Česko podle Kulhánka rozhodně nebude v první linii vyjednávání s Tálibánem. „Ale z našeho pohledu je důležité, abychom v rámci Evropské unie prosazovali jednotný přístup k Tálibánu,“ uvedl. Komunikovat se s ním musí například o humanitární pomoci nebo migraci, míní. „Chceme řešit migraci v regionu, rozhodně nechceme, aby migrace z Afghánistánu se dostala do Evropy,“ dodal šéf diplomacie.

„Je nutné posuzovat Tálibán na základě toho, co dělá, ne toho, co říká. Myslím, že ještě budeme muset hodně posuzovat to, jakým způsobem se nová vláda bude chovat ke svým lidem,“ doplnil Kulhánek.

Před odletem ministr připomněl, že jeho resort vládě navrhuje poskytnout 45 milionů korun na humanitární pomoc a na dary pro mezinárodní organizace působící v Afghánistánu. Ministerstvo na to chce přesunout 40 milionů, které vláda v červenci schválila na podporu afghánských obranných a bezpečnostních sil a udržitelného rozvoje země. Dalších pět milionů korun resort poskytne ze svého rozpočtu.

Řecko chce zaujmout tvrdý postoj k afghánským uprchlíkům, žádá EU o pomoc

Řecko se pokusí zablokovat případnou vlnu afghánských žadatelů o azyl prchajících před vládou Tálibánu a v otázkách ilegální migrace potřebuje více pomoci od Evropské unie. Atény se obávají, že kvůli situaci v Afghánistánu, kde převzalo moc radikální hnutí Tálibán, se zopakuje situace z roku 2015. Do Řecka tehdy přišel téměř milion uprchlíků ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu.

„Zopakuji to: evropské země si nemohou myslet, že Řecko tento problém vyřeší samo a že se jich to vůbec netýká, protože mají pevně a hermeticky uzavřené hranice,“ uvedl předseda vlády Kyriakos Mitsotakis na tiskové konferenci. Podle něj je EU solidární, pokud jde o finanční pomoc. „Ale my jsme ti, kdo odvádí veškerou práci: pobřežní stráž, policie, ozbrojené síly. A budeme v tom pokračovat,“ dodal premiér, podle kterého by nejvíce pomohlo, kdyby se EU dohodla na jednotné azylové politice. V tomto ohledu ale prý není příliš optimistický.

Řecko už přijalo některá preventivní opatření. Na své hranici s Tureckem vztyčilo plot v délce 40 kilometrů. Země rovněž zahájila výběrová řízení na výstavbu zadržovacích center na ostrovech poblíž Turecka, což vyvolalo kritiku lidskoprávních organizací. V sobotu bude slavnostně otevřeno nové zařízení na ostrově Samos.

„Máme infrastrukturu pro případ, že bychom čelili nové vlně (z Afghánistánu),“ řekl Mitsotakis, podle kterého Řecko počítá i s možností prodloužení hraničního plotu podél řeky Evros. „Rozbiju a rozdrtím sítě obchodování s lidmi. Jejich potenciální zákazníci budou vědět, že by mohli zaplatit 1000 nebo 2000 dolarů a nikdy se nedostat do Řecka,“ dodal premiér. 

Zdroje: