"My jsme je v srpnu 68, předtím i potom ty hrdiny potřebovali, my jsme si je idealizovali a nakonec - a já vím, že jsou to velmi tvrdá slova - se z hrdinů stali zbabělci," uvedl v krátkém projevu Zeman, který 21. srpen označil za zradu elit, za zradu vedoucích představitelů tehdejšího Československa. 

"Nemáme právo vyčítat, že se občané podrobili, když dávno před nimi se okupantům podrobili ti, kteří byli bohužel nesprávně vzývány jako národní idoly," řekl dále prezident. Zmínil se například o tehdejším prezidentovi Ludvíku Svobodovi, prvním tajemníkovi komunistické strany Alexanderu Dubčekovi a o dalších politicích Josefu Smrkovském nebo Zdeňku Mlynářovi či Oldřichu Černíkovi. 

Za jedinou výjimku Zeman označil předsedu ÚV Národní fronty Františka Kriegela, před jehož památkou se prý hluboce sklání. Ten byl jedním z reformistů, kteří byli zadrženi a později eskortováni na území SSSR, jako jediný však odmítl podepsat "kapitulační" moskevský protokol. 

Poučení pro dnešek je podle hlavy státu velice prostý: snažit se, aby se po příštích volbách, dostali k moci lidé, kteří nezradí své voliče, i když podle hlavy státu snad nehrozí okupace nebo normalizace. 

Zeman při příchodu zavzpomínal i na osobní zážitek ze srpna 1968. "Já jsem byl tehdy na studentské koleji na Jarově a z kolejního rádia jsme pouštěli do všech místností nikoli zprávy Rádia Moldau, ale zprávy tehdejšího legálního rozhlasu, kterému okupanti říkali nelegální." Prezident přišel do Jazzové sekce těsně před vystoupením v Senátu. I když je to jen přes ulici, přepravila ho z výstavy, kde si stěžoval na bolest nohou, limuzína. Na výstavě nechyběli někteří bývalí ministři jeho někdejší vlády, jako je Jaromír Šling či Eduard Zeman, podívat se přišel též předseda zemanovců Zdeněk Štengl. 

Před 45 lety překročily pod vedením Sovětského svazu armády pěti států východního bloku hranice Československa, bez vědomí zástupců států. V prvním sledu vtrhlo do země zhruba 100.000 vojáků s 2300 tanky a 700 letadly. Postupně se okupační vojsko rozrostlo až na 750.000 vojáků a 6000 tanků. Invaze a moskevský diktát zastavily takzvané pražské jaro - pokus československých komunistů o nastolení "socialismu s lidskou tváří". V Československu poté začalo normalizační období, které ukončil až listopad 1989.