Dnes je neděle 22. května 2022., Svátek má Emil
Počasí dnes 21°C Polojasno

Zeman v Partii: Koudelku by nejmenoval, do Pekingu by jel, ruské agrese se nebojí

Zeman v Partii: Koudelku by nejmenoval, do Pekingu by jel, ruské agrese se nebojí
Miloš Zeman v pořadu Partie Terezie Tománkové | zdroj: Twitter Jiřího Ovčáčka

Prezident Miloš Zeman podepíše pandemickou novelu, opět nehodlá jmenovat Michala Koudelku do generálské hodnosti, debaty o skartaci zprávy k Vrběticím považuje za bouři ve sklenici vody, neobává se případné ruské agrese vůči Ukrajině, a kdyby byl zdráv, zřejmě by býval jel do Pekingu na zahájení zimních olympijských her. O těchto a dalších tématech hovořil v dnešní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News.

Zeman vzhledem ke sněmovním úpravám podepíše pandemickou novelu

Poslanecká sněmovna pandemickou novelu schválila ve středu večer po zhruba 35 hodinách. Ve čtvrtek novelu projedná Senát, a pokud ji schválí, poputuje na Hrad. „Ano, v té upravené verzi ten zákon podepíšu,“ řekl Zeman v Partii, přičemž poukázal na sněmovní úpravy předlohy, které se týkaly omezení platnosti zákona do konce listopadu, snížení horní hranice pokut a nařizování karantény nebo izolace. Pokud by měla novela od počátku tuto formu, Zeman míní, že její obstrukce ve sněmovně by nebyla tak výrazná a demonstrace proti zákonu by byly méně početné.

Prezident se také opřel do počínání demonstrantů, kteří ke sněmovně dopravili při schvalování zákona makety šibenic. Jak uvedl, nesouhlasí ani s tím, že se nejednalo o přestupek. „Ti lidé, kteří ty šibenice přinesli, by měli být potrestáni,“ míní. Zeman také poukazoval na to, že účastníci protestu nedodržovali rozestupy a neměli respirátory. „A už tady bez změny zákona máte dostatečný důvod k zákroku,“ poznamenal. Zmínil navíc, že v okruhu 100 metrů od parlamentních budov jsou demonstrace zakázané. Nynější znění shromažďovacího zákona ale vyjmenovává konkrétní ulice, náměstí a místa kolem sněmovny a Senátu. O obstrukcích, jak je rozpoutali poslanci SPD, prezident uvedl, že patří k „běžnému pořádku parlamentní práce v demokraciích“.

Za chybu vlády Petra Fialy označil Zeman to, že upustila od povinného očkování některých skupin obyvatel podle profesí a věku proti covidu-19, jak o tom rozhodla bývalá vláda Andreje Babiše (ANO). Zeman řekl, že se tento krok snažil Fialovi rozmluvit. Premiér ale podle prezidenta v této záležitosti dá na ministra zdravotnictví Vlastimila Válka.

Zeman uvedl, že pokud by byl zdráv, zřejmě by jel na zahájení olympijských her

Zeman v Partii dále uvedl, že by se zřejmě zúčastnil pátečního zahájení zimních olympijských her v čínském Pekingu, pokud by mu to umožnil zdravotní stav. Diplomatický bojkot her zdůvodňovaný porušováním lidských práv v Číně je téměř nulový, řekl. Z české vlády do Pekingu nikdo nepojede.

„Většina členských zemí Evropské unie se tak či onak olympijských her svými představiteli účastní,“ řekl Zeman. Posílají podle něho minimálně velvyslance nebo ministra odpovědného za sport a v některých případech i hlavu státu. Mezi zahraničními hosty byl třeba ruský prezident Vladimir Putin nebo polský prezident Andrzej Duda. Ke své případné účasti na zahájení her Zeman poukázal na to, že mu lékaři zakázali létat. „Jít do Číny jiným dopravním prostředkem než letadlem je prakticky nemyslitelné,“ uvedl.

Návštěva politiků na olympijských hrách podle Zemana vyjadřuje úctu ke sportovcům, jejichž zemi reprezentují, spíše než úctu k pořádající zemi. Míní, že i za Česko by měl jet na olympiádu vedle velvyslance minimálně ministr odpovědný za sport, tedy ministr školství Petr Gazdík. Pokud by naopak hry navštívila celá vláda, prezident by to pokládal za politickou turistiku.

Zeman s ohledem na zdravotní stav také uvedl, že váhá, zda pojede vzhledem k blížícímu se konci svého mandátu na rozlučkové cesty do zahraničí. Řekl, že chtěl navštívit především Izrael jako „zemi svého srdce“ a Čínu kvůli jejímu ekonomickému výkonu. „Byl jsem tam několikrát, mám přátelské vztahy s čínským prezidentem, a myslím si, že by bylo slušné se s ním rozloučit,“ poznamenal prezident. Míní, že by tím i pomohl českým exportérům.

Zeman by opět nejmenoval Koudelku do generálské hodnosti

Zeman dále v rozhovoru řekl, že by opět nejmenoval nyní pověřeného ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku do generálské hodnosti, pokud by ho vláda na povýšení navrhla. Prezident má proti Koudelkovi i civilní kontrarozvědce výhrady dlouhodobě. Návrhy bývalých kabinetů jmenovat plukovníka Koudelku brigádním generálem odmítl v minulosti už šestkrát.

Fialova vláda by měla Koudelku příští týden jmenovat řádným ředitelem BIS. Návrh už projednal sněmovní bezpečnostní výbor, což je zákonná podmínka. „Plně uznávám, že toto je v kompetenci vlády, nikoli prezidenta. Kdyby to bylo v kompetenci prezidenta, tak bych pana Koudelku nikdy šéfem BIS nejmenoval,“ řekl Zeman. Už v minulosti o Koudelkovi prohlásil, že není člověkem na svém místě. Pozornost vzbudil prezidentův komentář k výroční zprávě BIS z prosince 2018, ve které tajná služba varovala před ruskými a čínskými agenty. Zeman zprávu označil za „plácání“ a zpravodajce za „čučkaře“.

Debaty o skartaci zprávy k Vrběticím pokládá Zeman za bouři ve sklenici vody

V poslední době vznikla pře mezi prezidentskou kanceláři a BIS kvůli zprávě kontrarozvědky o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku. Hrad obvinil BIS, že dokument dorazil v hrubém nepořádku. Tajná služba toto tvrzení odmítla, připustila jen drobnou administrativní chybu.

Za bouři ve sklenici vody označil Zeman nynější diskuse o skartaci zprávy. Podivil se nad tím, že dokument adresovaný Hradu nebyl označen jako tajný, ale v nižším stupni jako důvěrný. „Myslím si, ale to bych nevyčítal, to je chyba, která se že může stát, chyba BIS, že měla tuto zprávu, pokud ji přikládala takovou důležitost, označit jako tajnou. Mohu odpřisáhnout, protože jsem tu zprávu měl v ruce, že měla označení důvěrné,“ řekl Zeman. Několikrát uvedl, že skartační předpisy nezná, míní ale, že jsou odlišné pro tajné a pro důvěrné materiály. Poukazoval na zveřejněné informace Kanceláře prezidenta republiky, podle nichž se nejednalo o omyl, ale skartace se uskutečnila podle řádu.

Zeman nepřímo uvedl, že neexistují žádné důkazy o tom, že by zprávu měli k dispozici vedoucí kanceláře Vratislav Mynář a prezidentův poradce Martin Nejedlý, kteří nemají bezpečnostní prověrku. „Pokládám za poněkud ubohé ptát se, jestli na nějaké zprávě jsou nějaké otisky prstů, téměř mi to připadá jako špionománie,“ zdůraznil. Veškeré informace obsažené ve zprávě se už podle prezidenta objevily v médiích. A to včetně té nejzákladnější, že BIS nemá důkazy ani svědectví, že by byli dva ruští agenti v muničním areálu, uvedl. Zpráva podle prezidenta existuje v několika exemplářích, mají ji podle něho i další ústavní činitelé. „Jestli ji i oni na svých pracovištích skartovali, nebo ne, to samozřejmě nevím,“ dodal.

Prezident nesdílí obavy z případné ruské agrese vůči Ukrajině a chválil vládu za Turów

Zeman v Partii hovořil rovněž o obavách z případné ruské agrese vůči Ukrajině, které ovšem nesdílí. Nynější napětí zatím pokládá za válku slov z obou stran a přál by si, aby to tak zůstalo. Uvedl, že Rusové „nejsou blázni“ a útok na Ukrajinu by pro ně znamenal čistý zisk jenom v tom, že dají Ukrajině jakési varování, vojenské varování, ale znamenal by pro ně daleko větší ztrátu v podobě nejrůznějších sankcí.

„Když si srovnáte zisk a ztrátu, tak protože nejsou neinteligentní, tak jim vyjde, že by na tom prodělali, dokonce výrazně prodělali,“ uvedl Zeman. Pokud by nějaký konflikt nastal, soustředil by se podle prezidenta na otázku dvou separatistických oblastí Doněcka a Luhanska na východě Ukrajiny.

K českému daru Ukrajině v podobě 4000 dělostřeleckých granátů za asi 37 milionů korun, jak o něm rozhodla Fialova vláda, Zeman uvedl, že jako ekonom by munici místo darování prodal. Na druhou stranu, jak řekl, chápe argumenty, že Česko tyto granáty nepotřebuje, protože jsou určeny pro děla, která se vyřazují z provozu. Prezident také uvedl, že by nepodpořil vyslání českých vojáků k východním hranicím NATO. „Považuji to za chřestění zbraněmi,“ řekl.

„Pokud Ukrajina není členem NATO, není důvod, abychom tam posílali vojenské jednotky,“ odpověděl prezident na otázku ohledně své možné podpory plánu na vyslání vojenských posil k východním hranicím aliance, například na Slovensko. Nepřímo se také vyslovil proti přijetí Ukrajiny do NATO, neboť aliance „zásadně nepřijímá země, kde je občanská válka“. Ukrajina podle Zemana takovou zemí je, byť válka tam nyní má podobu zamrzlého konfliktu v oblasti Donbasu na východě země.

V diplomacii Zeman naopak pochválil vládu za uzavření dohody s Polskem o řešení vlivu těžební činnosti v polském hnědouhelném dolu Turów u českých hranic. „Je to významný počin ve vztazích mezi Českem a Polskem a je dobře, že se tak stalo,“ řekl prezident.

Podle ukrajinského ministra zahraničí se Zeman snaží poškodit česko-ukrajinské vztahy

Prezident Miloš Zeman se svými výroky o Ukrajině marně snaží poškodit česko-ukrajinské vztahy, reagoval ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. „Další pokus prezidenta Zemana poškodit ukrajinsko-české vztahy skončí dalším neúspěchem,“ napsal na twitteru šéf ukrajinské diplomacie. „Těším se na návštěvu (českého ministra zahraničí) Jana Lipavského. Reprezentuje odpovědnou vládu, která chápe nebezpečí ruské agrese vůči Ukrajině pro Česko a pro celou Evropu,“ dodal Kuleba. Lipavský zahájí dvoudenní návštěvu Ukrajiny v pondělí.

Zemanovy výroky přitáhly také pozornost zahraničních médií. Ta mimo jiné zdůrazňují, že český prezident je vrchním velitelem ozbrojených sil, a poukazují i na odlišný postoj českého ministra zahraničí.

O Hrad se budou ucházet i Středula, Dlouhý a Babiš, míní prezident

Zeman se domnívá, že v prezidentských volbách budou kandidovat také odborový předák Josef Středula, prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý a předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš. Tito lidé mají spolu s někdejší předsedkyní Energetického regulačního úřadu Alenou Vitáskovou šanci být zvoleni, řekl Zeman, jehož nástupce budou obyvatelé vybírat za necelý rok.

Dosud se přihlásilo do prezidentské soutěže podle Zemana „několik šašků“. „Nejzdvořilejší, co udělám, bude, když o nich nebudu mluvit,“ poznamenal. Jak uvedl, jediné jeho sympatie má Vitásková, kterou ocenil za postup proti takzvaným solárním baronům. „Těžké váhy se vlastně ještě nepřihlásily,“ uvedl prezident.

Středulu, jak Zeman řekl, by tipoval jako zástupce levice, Dlouhého jako kandidáta pravice a Babiše jako představitele politického středu. „Tito tři kandidáti plus Alena Vitásková, a to už máme čtyři, mají šanci být zvoleni,“ uvedl prezident. Osobně by nyní dal hlas Babišovi, když sdělil, že předseda ANO u něho navzdory některým chybám „zatím mírně vede“. Zeman je přesvědčen o tom, že Babiš do prezidentské kampaně půjde.

Vedle Vitáskové zatím ohlásili kandidaturu matematik a podnikatel Karel Janeček nebo zakladatel a šéf technologické firmy IDC-softwarehouse Karel Diviš. Komunisté vyšlou do volby svého bývalého místopředsedu Josefa Skálu. Ve veřejném prostoru znějí jména tří desítek možných účastníků klání o Pražský hrad. Někteří již prezidentskou kampaň zahájili, sbírají podpisy voličů pod kandidátní petici nebo si založili volební stránky, další s definitivním oznámením svého zájmu vyčkávají. K adeptům by mohli patřit někdejší vysoký představitel NATO i české armády Petr Pavel, bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová nebo advokátka Klára Long Slámová. 

Zdroje: