Zelenského rozhodnutí následovalo poté, co náčelník štábu brigády Azov Bohdan Krotevyč podal trestní oznámení na ukrajinského generála, který podle jeho názoru "zabil více ukrajinských vojáků než jakýkoliv ruský generál". O svém rozhodnutí informoval na sociální síti. Dotyčného generála sice Krotevyč nejmenoval, ale podle ukrajinských médií šlo právě o generálporučíka Sodola, poznamenal server BBC News na svém ruskojazyčném webu.

"Není mi jedno, že soudí velitele praporů a velitele brigád za ztrátu pozorovacího stanoviště, ale nesoudí generála za ztrátu oblastí a desítek měst a ztrátu tisíců vojáků," napsal Krotevyč, který tvrdí, že se snažil na zhoubné následky generálovy činnosti mnohokrát upozornit, ale marně. Vyšetřovatelé podle BBC potvrdili, že obdrželi oznámení a že jej rozpracovávají.

O odvolání generála Sodola usilovala také poslankyně Marjana Bezuhlová z vládní strany Sluha národa, která jej označila za "řezníka".

Generála ale v roce 2022 vyznamenal prezident Zelenskyj za obranu Vuhledaru titulem Hrdina Ukrajiny.

Sodol donedávna velel ukrajinské námořní pěchotě. Během výměny hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil letos v únoru, tedy po odvolání generála Valerije Zalužného, byl funkčně povýšen. Od počátku války měl na starosti bojiště na jednom z nejkomplikovanějších úseků fronty na východě Ukrajiny.

Azov je jednotka s kontroverzní minulostí, ale tento měsíc Spojené státy zrušily zákaz poskytovat americké zbraně a výcvik brigádě. Podle prohlášení amerického ministerstva zahraničí ani při důkladné prověrce "nebyly nalezeny žádné důkazy o hrubém porušování lidských práv ze strany 12. brigády Azov", uvedla agentura AP.

Vojáci Azovu sehráli na jaře 2022 klíčovou roli při obraně Mariupolu, kde řadu týdnů bojovali proti ruské přesile, v obklíčení a s nedostatkem munice. Na Ukrajině bývají oslavováni jako hrdinové, jejich odpor v mariupolských ocelárnách se stal symbolem ukrajinské houževnatosti ve válce proti Rusku.

Moskva dlouhodobě vykresluje Azov jako nacistickou organizaci a obviňuje ji ze zvěrstev, aniž by však předložila konkrétní důkazy. V roce 2022 ruský nejvyšší soud oficiálně označil Azov za teroristickou skupinu.

Původně dobrovolnická jednotka se zformovala v roce 2014 jako prapor Azov, přičemž jejím cílem byl boj proti Ruskem podporovaným separatistům na východě Ukrajiny. Bojovníky tehdy čerpala zejména z řad přívrženců krajní pravice. Později se jednotka rozšířila na pluk a v roce 2023 na brigádu.