"Jsem si jistá, že všichni lidé z naší vlády půjdou rovnou do nebe za to, že zaplatili tak megalomanský projekt," řekla serveru dvaatřicetiletá Ioana Dumitrescuová. "Žijeme v zemi, kde starostové raději soutěží v pořádání náboženských poutí, než aby se starali o postavení škol a nemocnic či zlepšení městské dopravy. Nemáme na předměstí Bukurešti pořádné cesty, ani kanalizaci, ale máme 'katedrálu pro lidi'. Jsem si jistá, že Bůh z toho není šťastný," dodala.

Okolo katedrály z červených cihel, hned vedle sídla parlamentu, prochází každý den cestou do práce, podobně jako mnoho dalších obyvatel Bukurešti. A mnoho z nich kritizuje politiky z různých stran, že na gigantickou stavbu druhé největší pravoslavné katedrály v Evropě (po bělehradském chrámu svatého Sávy) vynaložili spoustu peněz z veřejných prostředků, ale seškrtali výdaje na infrastrukturu, výzkum či dokonce národní bezpečnost.

Jiní - například bývalá učitelka Eugenia Voicuová (65), která podle svých slov chodí do kostela každou neděli - tuto investici schvalují. "Katedrála, kterou máme na kopci v centru Bukurešti, je opravdu malá a vždy je přeplněná, natož o velkých svátcích, jako jsou Velikonoce," uvedla. "Zdá se mi správné, aby velká pravoslavná země, jakou je Rumunsko, měla velkou katedrálu. Ano, lidé jsou nešťastní kvůli stavu nemocnic a silnic a kvůli dalším problémům, ale duchovno je taky důležité," dodala.

"Brzy se budeme modlit jako normální lidé, a ne jako chudáci," poznamenala jedna z kolemjdoucích ještě před otevřením katedrály. "Doufám, že tam dají hodně zázračných ikon," dodala.

Po slavnostním otevření se v nové katedrále bude v poslední listopadový den slavit svátek sv. Ondřeje, patrona Rumunska, a to den před oslavami 100. výročí nezávislosti.

Od vlády a pravoslavné církve je to "chytrý tah", vysvětluje Giuseppe Tateo z ústavu Maxe Planka. "Je to vzkaz lidem, že se nemohou považovat za Rumuny, pokud nejsou pravoslavní," uvedl. "Může to urážet jiná, menšinová vyznání, ale umístí to Rumunsko na mapu pravoslaví na východě Evropy," dodal.

Nápad postavit velkou pravoslavnou katedrálu sahá až do roku 1877, kdy Rumunsko těžilo z války mezi carským Ruskem a Otomanskou říší. Rumunsko, které tehdy tvořilo jen Valašsko na jihu a Moldavsko na východě a v jehož čele stál král Carol I., bývalý pruský princ, získalo podobně jako Srbsko, Černá Hora a Bulharsko nezávislost po porážce otomanského impéria.

Král Carol pomýšlel na to, že kromě národního divadla, národní banky a vládních institucí potřebuje Rumunsko kvůli národní identitě také velkou katedrálu. Projekt znovu ožil po první světové válce v roce 1918, kdy země získala od poraženého Rakousko-Uherska Transylvánii a zrodilo se moderní Rumunsko. Projekt byl ale na celá desetiletí odložen, nejprve kvůli nedostatku peněz a později kvůli nastolení komunistického režimu, který kostely boural. Po pádu komunismu myšlenka národního projektu zesílila.

Katedrála by podle církve měla stát 400 milionů eur (asi 10,4 miliardy Kč), včetně obrazů a dalších uměleckých děl. Umístění sice nepovažovala za nejlepší, ale nakonec je akceptovala - jako odškodnění za pět kostelů, které padly za oběť budování Paláce lidu, nynějšího sídla parlamentu.

Katedrála dosud není hotová

Jak se blížilo výročí 100 let moderního Rumunska, vláda a radnice přispěly, aby stavba, jejíž výška překonává i moskevský chrám Krista Spasitele, byla včas hotova. Kabinet kvůli dodatečným 15 milionům eur na stavbu seškrtal výdaje na instituce a vědu, čímž se dostal do sporu s prezidentem. A starostka Gabriela Fireaová v pondělí slíbila další dva miliony na dokončení. Tateo tvrdí, že vláda na projekt vynaložila 100 milionů eur ve snaze naklonit si církev, což se u voleb vyplácelo.

Patriarchát minulé pondělí uvedl, že ze 110 milionů eur (asi 2,86 miliardy Kč), které dosud vynaložil, pouze čtvrtina pocházela z darů. Zbytek byl z veřejných peněz, na které má církev nárok, jak tvrdí. Katedrála je hotova z 95 procent, ale nelze prý odhadnout, kolik ještě bude stát zbytek. Vše by mělo být hotovo do roku 2024.

Nedělní mši odsloužil konstantinopolský patriarcha Bartoloměj. Moskevský patriarcha Kirill na slavnost nepřijel. V pozadí je spor o nezávislost ukrajinské církve.