Předseda parlamentu Volodymyr Lytvyn, který se zákonem nesouhlasí, dnes podal demisi. Bez podpisu předsedy zákonodárného sboru přitom zákon nemůže vstoupit v platnost. Sedm poslanců podle Reuters zahájilo hladovku. Prezident Viktor Janukovyč, jehož Strana regionů zákon prosadila, svolal mimořádnou schůzku s představiteli parlamentu a nevyloučil předčasné volby.

Ukrajinský parlament v úterý schválil kontroverzní zákon, který ve značné části země fakticky povyšuje ruštinu na úroveň druhého oficiálního úředního jazyka. Kritici tohoto právního předpisu se obávají, že bude znamenat omezení ukrajinštiny a příklon Ukrajiny směrem k Rusku.

Na protest proti přijatému zákonu začaly v noci na dnešek v ukrajinské metropoli demonstrace, které podle opozice budou pokračovat. Protestují hlavně přívrženci vězněné expremiérky Julije Tymošenkové.

Zvažte mou rezignaci

Tisícovky lidí se shromáždily u budovy, kde měl dnes vystoupit na tiskové konferenci prezident Janukovyč. Když lidé zablokovali vstup do budovy, policisté proti nim zasáhli. Demonstranti na ně házeli láhve s vodou a klacky. Na místo přijely podle Reuters sanitky, aby ošetřily zraněné policisty a demonstranty.

"Jsem oklamán, Ukrajina je oklamána, lid je oklamán," prohlásil šéf parlamentu Lytvyn při dnešním zasedání zákonodárného sboru. Vyjádřil pohoršení nad tím, že nebyl předem informován o tom, že v úterý bude o zákonu hlasovat parlament. Sám přitom nebyl v úterý přítomen.

zdroj: Profimedia

Janukovyč odložil na neurčito tiskovou konferenci plánovanou na 9:30 SELČ a svolal předáky parlamentních skupin s cílem současnou krizi vyřešit. Pokud se to nepovede, je připraven uspíšit parlamentní volby, které mají být v říjnu. "Janukovyč nevyloučil, že bude nutné přistoupit k předčasným volbám, pokud se poslancům nepodaří stabilizovat práci parlamentu," uvedla v prohlášení prezidentova kancelář po setkání Janukovyče s představiteli parlamentu, na které ale nepřišel nikdo z opozice.

Politický ústupek Moskvě

Působnost nového zákona se vztahuje na jazyky, které jsou mateřštinou nejméně deseti procent obyvatelstva určitého regionu. Kromě ruštiny jde také třeba o běloruštinu, polštinu, rumunštinu, slovenštinu, jidiš nebo běloruštinu.

Prozápadně orientovaní kritici se obávají, že nová právní úprava povede k dalšímu rozdělení země. Ruština je mateřským jazykem většiny obyvatel východu a jihu Ukrajiny.

Podle průzkumů ale dvě třetiny Ukrajinců souhlasí s tím, aby ruština měla postavení regionálního jazyka. Zákon je také považován za politický ústupek vůči Moskvě, která požadovala zvýšení významu ruštiny na Ukrajině.

Tymošenkové strana je připravená zákon zase zrušit

Proti posílení pozice ruštiny se postavila i vězněná expremiérka Julija Tymošenková. Její strana oznámila, že pokud vyhraje říjnové parlamentní volby, kontroverzní právní předpis zase zruší.

Zákon, kvůli kterému se před časem v parlamentu strhla rvačka, musí ještě podepsat předseda parlamentu a prezident.