Poslanci za sociální demokracii poslali do sněmovny návrh zákona (tady), který státu ukládá povinnost poskytovat dětem ve školkách a na prvním stupni základních (státních) škol stravu zdarma. Všem a až do odvolání.

Předběhli tak Andreje Babiše zaneprázdněného bojem o dotace pro Agrofert, který se postavil za stejné opatření – dokonce za obědy zdarma pro školáky až do deváté třídy.

Takže kdoví, jak souboj o největšího lidumila v koalici dopadne. Že by nakonec obědy zdarma měli také všichni středoškoláci?

Peníze na stromech nerostou

Leckterý našinec se nestačí divit. Zejména ten, který má na paměti jednu z nejfrekventovanějších ekonomických pouček zpopularizovanou Američanem Miltonem Friedmanem, nositelem Nobelovy ceny za ekonomii: "Žádný oběd není zadarmo" ("There is no such thing as a free lunch.").

Obdobně se to má s obědy zadarmo pro děti. Suroviny a práci kuchařů beztak musí někdo zaplatit.

V důvodové zprávě k návrhu tria sociálních demokratů Kateřiny Valachové, Jana Hamáčka a Ondřeje Veselého (zde), kterým se bezplatné obědy mají zavést ve školském zákonu, jsou náklady vyčísleny na 5,147 miliard korun. To je skoro tolik, kolik zaplatíme za Babišovo zlevněné jízdné, potažmo za kompenzaci ušlého zisku dopravcům.

Pro poslance, kteří návrh předkládají, to není problém. Ještě jim nejspíš nikdo nevysvětlil, že peníze na stromech nerostou.

Jejich přítelkyně z liďáku, ministryně práce a sociálnědemokratických věcí Jana Maláčová navrhuje, aby se obědy financovaly ze sektorových daní. Volá zejména po zdanění bank.

Jana Maláčová... a se mnou přichází sociální spravedlnost | zdroj: Profimedia

Vypadá to pěkně – bič na bankstery. Hrrrr na ně! Copak si ale banky nechají daní zkazit bilanci a daně nezapočtou do úroků a poplatků – třeba za výběr z bankomatu?

Kromě toho Babiš bude proti. Přece si nezdraží úvěry, které splácejí firmy z Agrofertu.

Miliardy v luftu

Obědy ve školních jídelnách jsou za hubičku. Rodiče platí něco přes pětadvacet korun, což je vlastně cena surovin. Hradí tedy jen část nákladů, zbytek zaplatí zřizovatel školy.

Na obědy pro děti ze sociálně slabých rodin přispívá stát i Evropská unie. Někde pro tento účel zřizují fondy, které plni firmy i jednotlivci.

Příště, od školního roku 2020/2021, by tedy měl obědy zaplatit stát. A rovnou všem, nejen dětem ze sociálně nejslabších rodin, ale i z rodin sociálně nejsilnějších. Nebuďme troškaři!

Pokud by stát hradil obědy pouze rodinám či samoživitelkám v nouzi, vyšlo by to cirka na 400 až 500 milionů korun. Když ale zaplatí obědy všem, bude cena přes pět miliard.

To znamená, že 400 až 500 milionů vydá stát na sociální účel. K tomu si vezme z daní od firem i jednotlivců víc než desetkrát víc, tedy přes 5,1 miliardy.

Zhruba 4,7 miliardy přitom vláda rozdá těm, kteří je nepotřebují. To je slušná suma. Pokud má být utracena, pak by mohla být využita smysluplněji na jiné sociální projekty, na pomoc potřebným.

A příště bude zadarmo…

Mnozí to na vlastní kůži nepociťují, ale žijeme v blahobytné době. Česko prosperuje. Tím spíš bychom neměli nechávat nikoho padnout, natož abychom se smiřovali s tím, že některé děti hladoví.

Doba nicméně není natolik blahobytná, abychom kdeco a kdekomu dávali zadarmo, anebo se slevou. Notabene, když o to mnozí z obdarovaných ani nestojí. Proč by si měli přispívat na dárky, které jim dává stát a které nepotřebují?

Nasnadě je otázka, dokdy budou politici páchat dobro na všech? V extrémním případě to mohou dělat do doby, než bude všechno zadarmo, anebo aspoň ve slevě a přitom nebudeme mít téměř nic.

Jednou jsme do této doby už mířili – říkali jsme jí komunismus.