„Hlavní věc byla rozhodnuta - sovětské pomníky musejí být odstraněny z veřejného prostoru, a my to uděláme co nejdříve,“ řekla premiérka. Odstraňování budou mít podle ní na starosti jednotlivá města a obce. Podle Kallasové je v bývalé sovětské republice stále 200 až 400 takových pomníků.

Do centra veřejné debaty se v posledních dnech dostal tank T-34 z druhé světové války, který je vystaven na podstavci ve městě Narva na hranicích s Ruskem. Několik desítek lidí u něj ve středu večer demonstrovalo, když se objevily zvěsti, že pomník připomínající okamžik vstupu Rudé armády do Estonska v roce 1944 má být odstraněn.

„Tank je vražedná zbraň, není to pomník. A tytéž tanky se v současnosti používají k zabíjení lidí v ulicích Ukrajiny,“ řekla Kallasová. Uvedla také, že pod tankem nejsou žádné válečné hroby. Radnice města se zhruba 60 000 obyvateli, z nichž více než 90 procent jsou etničtí Rusové, už dříve vyslovila s možným odstraněním tanku nesouhlas. V reakci na dnešní rozhodnutí estonského kabinetu uvedla, že chce s vládou jednat.

Estonsko bylo za druhé světové války střídavě okupováno Sovětským svazem a nacistickým Německem. Po skončení války až do roku 1991 bylo spolu s Litvou a Lotyšskem nedobrovolně součástí Sovětského svazu. Asi čtvrtinu z 1,3 milionu obyvatel Estonska tvoří Rusové, z nichž mnozí mají rodinné vazby na Rusko. Podle průzkumů část z nich podporuje kroky ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho invazi na Ukrajinu.