Devatenáctého července 1982 na světovém šampionátu v Římě skončila souhra několika nešťastných okolností ve čtvrtfinále soutěže družstev tragicky. Fleretistovi Behrovi se zlomila špička zbraně, kterou následně zasáhl do obličeje svého sovětského soupeře a olympijského vítěze z roku 1980 Smirnova z Ukrajiny. Kvůli poškozené masce pronikla čepel okem do mozku a 28letý Smirnov upadl do kómatu. O devět dní později zemřel, je pohřben v Kyjevě.

„Ten zvuk, když se čepel zlomila, slyším ještě dnes. Dlouho jsem tomu nemohl uvěřit. Vladimir byl můj přítel, olympijský vítěz a mistr světa jako já, pro mě šermířský bůh. Byl jsem ochromen hrůzou, když jsem tam stál se zakrváceným fleretem v ruce. Z vyprávění vím, že jsem pobíhal sem a tam a křičel: Ne, ne, ne!“ vzpomíná sedmašedesátiletý Behr v rozhovoru pro německý magazín Bunte.

Trenér sovětského ženského šermířského týmu David Dušman jej tehdy vzal do náruče a utěšoval. „Není to tvoje vina, není to ničí vina. Takové neštěstí je v Božích rukou,“ říkal mu. Tragická nehoda později vedla k řadě změn pravidel v šermu.

Mnohonásobný medailista z olympijských her (jednou zlato a třikrát stříbro) i světových šampionátů (třikrát zlato, čtyřikrát stříbro, dvakrát bronz) za nehodu nemohl, přesto se nedokázal s tragédií vyrovnat, trpěl pocitem viny a depresemi a ještě dvacet let poté uvažoval o sebevraždě. Chmurné myšlenky jej provázely na každém kroku. „Dokonce i když jdu do obchodu a vidím v regále vodku Smirnoff, okamžitě se mi vybaví, co se stalo," říká Behr.

Kruh se uzavřel

Snažil se kontaktovat Smirnovovu vdovu Emmu a napsal jí spoustu dopisů, které ale zůstaly bez odpovědi. Až teprve později se dověděl, že je vůbec nedostávala a že jí je sovětský šermířský svaz, kam byly adresovány, předal až po deseti letech.

V roce 2017, 35 let po tragédii, se Behr a Emma poprvé setkali osobně v Kyjevě a společně zavítali i ke Smirnovovu hrobu. Od té doby jsou v kontaktu. „Matthiasi, nenesete žádnou vinu,“ ujistila jej Emma Smirnovová, která se znovu vdala, ale ponechala si jméno po prvním manželovi.

Nyní Behra požádala, zda by se ujal jejích příbuzných - vnoučat a vdovci po její dceři - kteří po ruské invazi na Ukrajinu uprchli před válkou. Behr samozřejmě ihned souhlasil a poskytl jim dočasný domov ve svém domě v Tauberbischofsheimu, kde bydlí společně s manželkou Zitou Funkenhauserovou, která je rovněž úspěšnou šermířkou.

Pro Behra přijetí příbuzných Smirnovové v jistém smyslu znamená smíření s osudem. „Pro mě se kruh uzavřel. Byl to vlastně dar: Konečně se mohu nějak revanšovat,“ říká.