Dnes je neděle 22. května 2022., Svátek má Emil
Počasí dnes 21°C Polojasno

Z římských trosek povstaly po první světové válce srbské domy

Z římských trosek povstaly po první světové válce srbské domy
Zdi domu jsou složené i ze žlutých antických cihel | zdroj: Profimedia

Sice není cihla jako cihla, ale když není zbytí, je to jedno. Lidé ze srbské vesnice Stari Kostolac při obnově svých domů po druhé světové válce používali jakýkoli stavební materiál, který byl k dispozici. Protože ale vesnice stojí na místě někdejšího starořímského města, většina domů má zdi postavené z antických cihel. 

Dědeček Verici Ivanovičové použil po zničující první světové válce na stavbu svého domu - aniž by o tom věděl - také cihly z dob starého Říma. Dům ve Starém Kostolaci, který se nachází na okraji někdejšího významného římského posádkového města známého jako Viminacium, užívá její rodina dodnes.

Až po letech si uvědomila, že ony žluté cihly ve skutečnosti vznikly v dobách antiky. „Je to trochu trapné. Vím, že jsou římské. Ale dělali to tak všichni,“ řekla agentuře AFP dvaaosmdesátiletá Ivanovičová.

Pole v okolí bývalého Viminacia jsou plná mincí, šperků a dalších artefaktů. „Vykopávali jsme brambory na poli. Podívala jsem se dolů a uviděla jsem kamej. Když jsem ji převrátila motykou, uviděla jsem krásnou ženskou tvář,“ vzpomíná stará žena na nález drahého kamene s vypouklou řezbou. „Dnes je v muzeu,“ dodává.

Emilija Nikoličová, vědecká pracovnice archeologického ústavu v Bělehradě, se domnívá, že cihly v domě rodiny Ivanovičových pocházejí nejspíše ze třetího nebo čtvrtého století našeho letopočtu.

Odborníci jsou zvyklí, že u lidí v tomto regionu při řece Dunaj nacházejí starověké předměty, které jim slouží pro denní potřebu. „V 19. století historici zaznamenali, že jedna rodina v nedaleké vesnici používala sarkofág jako krmítko pro prasata,“ říká Nikoličová. Dnes je kamenná truhla s vyobrazením Iásóna a zlatého rouna uložena v bělehradském lapidáriu.

Viminacium, hlavní město provincie Horní Moesie, bylo osídlené v prvních stoletích našeho letopočtu. Vpád Hunů v 5. století však znamenal počátek jeho úpadku a s příchodem Slovanů v 7. století bylo opuštěno zcela.

Pod zemí je celé město

Podle odborníků zde v době největšího rozmachu žilo 30 tisíc lidí. Nalezeno bylo více než 14 tisíc hrobů, což představuje jednu z největších nekropolí Římské říše, která kdy byla objevena. Celkově byly nalezeny desetitisíce předmětů a staveb, včetně římských lázní s vyhřívanými zdmi a podlahami nebo flotila lodí.

Unikátní je město také tím, že po odchodu obyvatel nevzniklo v této lokalitě žádné nové větší osídlení, což je podle archeologů unikát. Pro badatele to znamená, že mají pod zemí k dispozici prakticky celé město.

„Londinium už není vidět, protože je tam dnešní Londýn. Ani Lutetia, ani Singidunum, protože Paříž a Bělehrad stojí na jejich místech,“ uvádí ředitel archeologického ústavu v Bělehradě Miomir Korać. „Když si to uvědomíte, víte, že zkoumáte to, čeho se ještě nikdo nedotkl. Přiblížíte se tomu nejcennějšímu,“ dodává.

Dosud byly odkryta jen "dvě nebo tři procenta" lokality. Rozsáhlá analýza podle Korače odhalila, že pod kukuřičnými poli se nacházejí celé chrámy, amfiteátr, hipodrom, mincovna i císařský palác.

Naleziště v ohrožení

Od roku 2015 čeká naleziště v rámci nadnárodního projektu s názvem Hranice římské říše na zápis na seznam UNESCO.

Dnes je však Viminacium opět v obležení, byť ne vojáky. Již více než čtyři desetiletí je tato lokalita ohrožena těžebními projekty, zejména nedávno rozšířeným uhelným dolem a přilehlou elektrárnou.

„Místo je zcela určitě v ohrožení, mnoho starých budov již bylo zničeno výstavbou dolu,“ lituje Nikoličová. „Zachránili jsme, co se dalo,“ dodává.

V roce 2020 našli horníci při odkrývce zeminy starověké lodě, z nichž nejstarší pochází z prvního století před naším letopočtem.

Zdroje:
ČTK, AFP