Mayová vyzdvihla jeho zásluhy o záchranu stovek dětí před nacisty a jeho velkou skromnost. Winton je podle ní příkladem toho, jak hodně toho mohou dokázat dobří lidé i v těch nejtemnějších dobách.

Podle předního britského rabína Jonathana Sackse měl Winton "obrovskou morální odvahu". Jako řada ostatních označil zesnulého za "britského Schindlera" s odkazem na německého obchodníka Oscara Schindlera, který před nacisty zachránil více než 1000 polských Židů.

Přes množství vysokých ocenění, kterých se mu dostalo, sir Nicholas Winton zůstal skromným člověkem a o svých zásluhách hovořil jen zřídka, zdůraznil londýnský deník Metro. Skromnost muže, který svůj podíl na záchraně dětí tajil 50 let, zdůrazňují snad všechny komentáře.

List Daily Mirror napsal, že Winton se nepokládal za hrdinu, přestože zachránil životy stovkám židovských dětí. Podobně se k památce zesnulého vyjádřil také například deník The Times. Stanice BBC ho označila za "hrdinu holokaustu".

'Svět ho bude postrádat'

Wintona obdivuje i z osobních důvodů také americký velvyslanec v Česku Andrew Schapiro, jehož matka se v roce 1939 také zachránila útěkem z Československa. Svět bude Wintona podle jeho slov postrádat. 

"Příběh Nichoalse Wintona je úžasný příklad toho, jak jeden člověk s odvahou a představivostí může udělat něco výjimečného. Většinu toho udělal z vlastní vůle, bez pomoci úřadů a po celý svůj život byl nesmírně pokorný a skromný," uvedl Schapiro.

"Pro mě jako státního úředníka je to připomínka toho, že někdy musíte mít odvahu a zariskovat, abyste bránili lidská práva," dodal americký velvyslanec.

Wintonův příběh má pro něj prý ale i osobní rovinu. "Samozřejmě že si vybavím, jak se moje máma, její sestra a bratr snažili odsud dostat pryč. A jsem vděčný, že byli na světě lidé jako Nicholas Winton. Skutečně tu bude scházet," poznamenal.

Velvyslancova matka Raya Czerner Schapirová pochází z židovské rodiny z Prahy, odkud v roce 1939 prchla před nacisty. Její cestu do Spojených států ale zdramatizovalo to, že její rodiče nedostali od nacistů dostatek povolenek k odjezdu, aby mohli s sebou vzít všechny tři své děti. Odjeli proto jen s nejmladším synem a Schapirova matka se sestrou se za nimi dostaly až po vypuknutí války.

Milovaný zachránce

S obrovskou úctou o Wintonovi mluví především jeho "děti". Milena Grenfellová-Bainesová odjela v devíti letech do Anglie v jednom z posledních vlaků, které se Wintonovi podařilo vypravit. Před transportem do koncentračních táborů zachránil celkem 669 dětí.

Po válce londýnský rodák Winton pracoval v několika menších firmách v okolí britské metropole. A ani nejbližší příbuzní neměli tušení o válečné kapitole jeho života. Do povědomí veřejnosti se dostal až díky dojemnému setkání se svými zachráněnými "dětmi" ve studiu BBC.

Právě toto setkání na konci 80. let minulého století patří mezi jednu z nejmilejších vzpomínek, kterou Grenfellová-Bainesová na svého zachránce má.

Půl hodiny se 104letým pilotem ve vzduchu

"Moje nejlepší vzpomínka je před dvěma lety, když z Prahy přiletělo malé letadlo, taková cessna, do které se vejdou čtyři lidé a pilot se mě ptal, jestli by Nicky nechtěl letět. On s tím souhlasil a nikdo jiný do toho letadla nechtěl, tak jsem si tam sedla já, pilot a pan Winton a vzlétli jsme," popsala Grenfellová-Bainesová.

"A pilot mu v jednu chvíli předal řízení, takže jsem půl hodiny létala se 104letým pilotem, to je moje nekrásnější vzpomínka na něho," dodala.

Jak uvedla, žije v Prestonu na severu Anglie, ale sira Nicolase jezdila často navštěvovat. "Je to celodenní cesta a vždycky jsem tam pak byla takové tři hodiny. Obyčejně jsem mu přivezla jeho oblíbený oběd, což je květák v sýrové omáčce a rýžový pudink. Pokaždé když jsem přijela, bylo to moc fajn," dodala nyní pětaosmdesátiletá žena.

Během setkání si spolu povídali o všem možném. Winton se prý zajímal o to, co dělá, znal i její děti a vnuky a ptal se na ně. "Vždycky chtěl vědět, co děláme, co bude v budoucnosti, o minulosti nerad mluvil," uvedla Grenfellová-Bainesová.

Se sirem Nicolasem byla loni na podzim i v Praze, kde obdržel od prezidenta nejvyšší české státní vyznamenání. Naposledy ho viděla letos v květnu, když měl narozeniny. "Pak jsem s ním ještě jednou mluvila. V úterý jsem dokonce volala jeho dceru, už byl v nemocnici, to mi ještě říkala, že sedí u něho, že mu čte a on spí," uzavřela.

Milena Grenfellová-Bainesová se narodila 11. listopadu 1929 v Praze v rodině Rudolfa Fleischmanna. Několik let žila i v Proseči na Chrudimsku. Převoz do Anglie tehdy zařídila Mileně a její sestře její nevlastní matka.

Po studiích v Británii se lady Milena stala dětskou ošetřovatelkou a v 50. letech působila dva roky jako au-pair ve Francii. Následně se vrátila do Prestonu, kde žije dodnes. Potkala tam i svého muže, předního britského architekta sira George Grenfell-Bainese.

Pohřeb v úzkém kruhu a pieta v Praze

V duchu Wintonova života se ponese i jeho pohřeb, který se bude konat nejspíš v úzkém rodinném kruhu. Veřejnost ale dostane možnost, vzdát mu hold. Za několik týdnů by se měla konat velká pietní akce, které by se zúčastnily děti, které zachránil, a jejich potomci. Po středečním rozhovoru s dcerou Wintona Barbarou to řekl režisér Matej Mináč, který se osudem Wintona dlouhodobě zabýval. 

"Barbara Wintonová mi říkala, že (pohřeb) chtějí pouze v nejužším rodinném kruhu, velmi intimní," řekl Mináč. Hlavní pietní rozloučení by se pak mělo konat asi za dva měsíce v Anglii. Sejít by se na něm mohly podle Mináče takzvané Wintonovy děti. Takto jsou označovány děti, které Winton v letech 1938 a 1939 zachránil před nacistickými koncentračními tábory, a jejich potomci. V současné době jich je několik tisíc.

"Chtěl jsem na pohřeb jít. Ale vypadá to, že tam nikdo nebude, pouze rodina," uvedl Mináč, který o Wintonově činu natočil tři filmy. Zdůraznil, že zatím zná jenom obrysy toho, co se při rozloučení se stošestiletým Britem bude dít.

Vzpomínku na Wintona chystají i jeho čeští příznivci z řad lidí, kteří pořádali petici, aby mu byla udělena Nobelova cena za mír.

Pieta se bude konat v pátek po 15:30 na prvním nástupišti pražského Hlavního nádraží, kde je umístěno sousoší věnované siru Nicholasovi. Lidé u něj zapalují svíčky již od středečního oznámení o Wintonovy smrti.

Organizátor Tomislav Procházka řekl, že akce bude trvat asi půl hodiny, účastníci během ní zapálí svíčky, položí květiny a pronesou několik slov. Držet také budou minutu ticha. Účast podle Procházky přislíbil ministr dopravy Dan Ťok nebo zástupce izraelské ambasády.

Wintonovo nádraží

Z Hlavního nádraží se mimochodem může stát Wintonovo nádraží. Starosta Prahy 7 Jan Čižinský by ho chtěl přejmenovat na počest slavného muže. Nejprve se ale zeptá pozůstalých.  "Nejdřív bych chtěl znát názor rodiny, než budu přejmenování stanice iniciovat," jak vysvětlil.

Primátorka Adriana Krnáčová (ANO) pouze vzkázala, že místopisné komisi rady navrhne, aby bylo siru Wintonovi pojmenováno v Praze "vhodné místo". K možnosti přejmenovat nádraží se nevyjádřila.

Čižinský ve čtvrtek zároveň obeslal všechna ministerstva s žádostí, aby byl den Wintonovy smrti vyhlášen dnem národního smutku.