Studie Dr. Chucka Gerby z University of Arizona, o jejíchž výsledcích přinesl informace zpravodajský web BBC, tedy vyvrací rozšířenou představu o záchodu jako místu s nejvyšším potenciálním rizikem výskytu nebezpečných bakterií. Výzkum byl proveden v rámci studia toho, jakým způsobem se v prostředí šíří choroby. Vědci se proto zaměřili především na fekální bakterie zlatého stafylokoka (staphylococcus aureus) a E. coli.

Výsledky dopadly nelichotivě zejména pro kuchyně. Zatímco na průměrném záchodovém prkénku se vyskytuje okolo padesáti bakterií na 6,5 cm², na krájecím prkénku je to dvěstěkrát více. Ještě mnohem horší situace je však u utěrek, které jsou oproti tomu 20 000 krát špinavější, a houbiček na nádobí, na kterých bývá až 200 000 krát více bakterií než na zmíněném záchodovém prkénku. Fekální bakterie se do kuchyně většinou dostanou např. při zpracování syrového masa nebo z vnějšího prostředí. Kontaminace kuchyní bakteriemi je prý celosvětový fenomén a celkem 21% ze „zdánlivě zcela čistých“ kuchyní testem na bakterie neprojde.

Kuchyně však nejsou jediným místem, na kterém se bakteriím daří. Zvýšený výskyt fekálních bakterií se podle studie týká také pokladních pásů v supermarketech nebo plátěných nákupních tašek, které většina lidí zapomíná prát. Ačkoli bakterie E. coli sama o sobě organizmu nebezpečná není, je indikátorem špinavého prostředí a její přítomnost tedy může upozornit na případný výskyt salmonely a podobných onemocnění.