Vysoce kvalifikovaní cizinci si oblíbili Česko. Nabízí jim v rámci EU skvělé pracovní podmínky

- Aktuality autor: Lucie Hyblerová

Česká republika je zemí zaslíbenou pro vysoce kvalifikované cizince. Díky nízkým nákladům a vstřícným podmínkám k získání pracovního povolení se tak stává nejatraktivnější zemí Evropské unie vedle Belgie, Finska, Švédska, Německa a Portugalska pro tyto zahraniční uchazeče. Ukázala to nová studie společnosti Deloitte.

Vlajka České republiky a Evropské unie (ilustrační foto)

Vlajka České republiky a Evropské unie (ilustrační foto),zdroj: Profimedia.cz

Vyřízení imigračních povinností, včetně přípravy a shromáždění všech potřebných dokladů, trvá v těchto zemích v průměru čtyři až osm týdnů. V Česku je to osm týdnů. Naopak nejdéle čekají cizinci na vyřízení imigračních povinností v Itálii, Španělsku, na Maltě a v Rakousku. 

Vyřídit vízum pro cizince během jednoho měsíce lze zvládnout pouze ve Švédsku a Portugalsku. Ve více než polovině zemí trvá imigrační proces do dvou měsíců. Přesun do Rakouska a na Maltu však vyžaduje plánování s předstihem, protože zde je průměrná čekací doba na vízum 24 týdnů (Rakousko) a 16 týdnů (Malta), uvedla partnerka Deloitte LaDana Edwards. 

"Pokud se podíváme na celkovou dobu potřebnou ke zpracování žádosti o vízum či pracovní povolení, která zahrnuje čas strávený sběrem informací, překlady a ověřováním požadovaných dokumentů, pak se čekací lhůta dvakrát až třikrát prodlouží. Avšak většinou jde i tak o akceptovatelnou dobu," dodal manažer v imigračním oddělení Deloitte Miroslav Mejtský. 

Výhodou Česka je to, že zde platí zrychlená procedura pro vnitropodnikově převáděné zaměstnance zahraničních investorů, tzv. 'fast track'. To se týká vnitropodnikově převáděných zaměstnanců, kteří nejsou příslušníky členských států EU, vyslaných ze zahraničního subjektu do příslušné české pobočky. Celý proces spojený se získáním pracovního povolení a dlouhodobého víza by neměl trvat déle než 30 dní ode dne podání žádosti, doplnil Mejtský. 

Studie obsahuje i informace o dopadu evropských nařízení na národní legislativu v oblasti migrace spojené s přesunem znalostí. Po zavedení evropské směrnice platí od loňského roku ve většině evropských zemí tzv. modrá karta. Ukázalo se však, že dopady související se zavedením této karty jsou zcela zanedbatelné. 

"Evropská modrá karta, inspirovaná americkou 'zelenou kartou', nezaznamenala u mezinárodních společností výrazný úspěch. Její získání je zpravidla zdlouhavé. Navíc karta držitele opravňuje pracovat pouze v jedné zemi, přestože její název naznačuje opak," upozornil manažer Deloitte Tomáš Petyovský. 

Komplexní imigrační politika koordinovaná na celoevropské úrovni dosud chyběla. Země jako například Austrálie nebo Kanada mají flexibilní a rychlé imigrační systémy, které jsou atraktivní pro mezinárodní kvalifikované pracovníky z Brazílie, Ruska, Indie a Číny. Evropa v boji o vysoce kvalifikované uchazeče o zaměstnání prohrává zčásti proto, že každá země má vlastní legislativu v oblasti migrace. Například občan Japonska, který může pracovat v Belgii, si jednoduše nemůže najít práci v Nizozemsku nebo ve Francii, poznamenal Mejtský. 

Tagy: cizinci Evropská unie ČR

Zdroje: ČTK