Akcionáři někdejšího ropného gigantu Jukos rozpoutali hon na majetek ruského státu. Je to další kapitola právní války o desítky miliard dolarů, které jim za ukradenou investici přiřkl rozhodčí soud v Haagu.

Exekuční soudy na podnět vymahatelů dluhů tento týden vydaly příkaz zablokovat bankovní účty ruského velvyslanectví v Bruselu a zastoupení Ruska při Evropské unii a NATO. Francouzská justice zase zmrazila účty státní agentury Rossija segodňa a zabavila budovu ruské státní společnosti Goszagransobstvenosť, spravující ruský majetek v zahraničí.

To vše je důsledek sporu o likvidaci Jukosu ruským státem. Jukos zbankrotoval v roce 2006 poté, co jeho většinový vlastník Michail Chodorkovskij skončil ve vězení. Ruské ministerstvo financí vyměřilo firmě daňový nedoplatek a současně jí zmrazilo aktiva. Důsledek byl nasnadě: Jukos nedoplatek nemohl splatit.

Loni v červenci se trojice arbitrů v Haagu shodla, že vláda v Moskvě přiměla ruské soudy ohýbat paragrafy tak, aby Jukos zlikvidovala. Pětici hlavních akcionářů přisoudila za zmařenou investici 51,57 miliardy dolarů (více než bilion korun), v dějinách obchodních arbitráží neslýchanou sumu.

Ruská vláda dala najevo, že verdikt nepřijímá. Akcionáři, vlastníci firmy Group Menatep se sídlem na Gibraltaru, jejímž prostřednictvím kdysi Chodorkovskij Jukos ovládal, si najali vymahatele dluhů, společnost GML. A ta se pustila do práce.

Zabavování ruských aktiv se z Belgie a Francie patrně rozšíří do dalších států. Rusko s tím ostatně počítá. "Předpokládáme obdobná opatření v řadě dalších zemí. Zatím je ale nechci jmenovat," prohlásil poradce ruského prezidenta Andrej Bělousov.

Žádosti o konfiskaci ruského majetku se přitom mohou dostat také k českým soudům. Důvod je nabíledni: Česko patří k signatářům newyorské Konvence o prosazování arbitrážních nároků i mezinárodní energetické charty, na jejímž základě byla vedena arbitráž mezi akcionáři Jukosu a Ruskem.

Stíhačka do exekuce?

A jak tento mezinárodní hon akcionářů Jukosu na majetek ruského státu dopadne? Odpověď lze nalézt v obdobném obchodním sporu Noga versus Rusko. Právě podle jeho scénáře akcionáři Jukosu postupují.

Spor pochází z roku 1991. Švýcarská společnost Noga tehdy uzavřela směnný obchod s ruskou vládní agenturou v hodnotě 1,4 miliardy dolaru. Noga měla do Ruska dovézt západní potraviny a pesticidy výměnou za ropu. Na nákup zboží získala od BNP Paribas, Credit Lyonnais a Ženevské kantonální banky úvěr 68 milionů dolarů.

Rusové od obchodu na poslední chvíli odstoupili. Mezitím ale Noga část zboží nakoupila a neměla ho komu prodat. Zažalovala tedy Rusko o náhradu škod ve výši 680 milionů dolarů u mezinárodní arbitráže ve Stockholmu a arbitři její nárok uznali – na rozdíl od ruské vlády.

Noga najala právníky, kteří za podpory věřitelských bank v evropských zemích žádali justici, aby obstavovala ruský majetek. Ve Švýcarsku byly například konfiskovány obrazy ze sbírek moskevského Puškinova muzea zapůjčené na výstavu, mezi nimi díla Gauguina, Moneta nebo van Gogha. Francouzi zase v přístavu Brest zadrželi ruský křižník Sedov. Ještě větší poprask ve Francii ztropil soudní exekutor, který přijel na aerosalon v Le Bourget zabavit ruskou stíhačku. Pilot však dostal "echo" a exekutorovi stačil uletět.

Vyřeší to prostředník

Akcionáři Jukosu jsou teprve na začátku divoké exekuční fáze. Jak bude další dějství jejich sporu s ruskou vládou vypadat?

Ruská vláda zatím hrozí odvetou - zabavením aktiv států, kde si na ně vyšlápl exekutor. Proti exekučním výměrům se však bude především bránit u národních soudů. Odvolá se na "svrchovanou imunitu států". Tato zásada dává státům účinnou právní ochranu - stanoví, že majetek státu (na rozdíl od soukromého majetku) nemůže být zabaven k exekuci.

Stejně se ruské vlády odvolávaly ve sporu s firmou Noga a všechny zabavené majetky na základě soudních verdiktů dostaly zpět. Jenže nebylo to zadarmo. Za právní zastoupení Rusové během téměř deseti let exekučních tahanic zaplatili 80 milionů dolarů. Také pro Nogu byl konflikt nákladný. Její majitel Nessim Gaon vypověděl, že za exekuční štvanici zaplatil 40 milionů dolarů.

Nakonec do hry vstoupil prostředník - americký podnikatel ruského původu Alex Kogan. Koupil dluhy Nogy u bank. Banky přestaly exekuční akce podporovat a Noga od vymáhání pohledávek vůči Rusku ustoupila. Své exekuční tažení odpískala, byť byl uspokojen jen zlomek jejích požadavků.

"Bankovní zprostředkovatel" Kogan zjevně bral od ruské vlády provizi. Její výše ale zůstala neznámá.

Bohatýr se neskloní

Kauza Noga versus ruská vláda naznačuje, že také na konci nynějšího sporu bude kompromis.

Ochotu ke kompromisu již naznačil Leonid Něvzlin, který převzal podíl v Jukosu od Chodorkovského a před zatčením prchl do Izraele. V rozhovoru pro ruskou verzi Forbesu řekl, že z padesátimiliardové částky za Jukos významně sleví, pokud Rusko stáhne žalobu proti němu a jeho společníkům.

Každopádně nelze očekávat, že ruský prezident Vladimir Putin se mezinárodní arbitráži podřídí. V sázce jsou velké peníze (přes 10 procent ruského rozpočtu) a také prestiž ruského bohatýra, který Chodorkovského a jeho společníky označil za nepřátele Ruska.

A nepřátelům se přece neustupuje.