Jak s odkazem na tři důvěryhodné vysoce postavené zdroje uvedl Český rozhlas-Radiožurnál, hlava státu chce po civilní kontrarozvědce, aby vedle jmen ruských špionů v Česku doložila, jaké operace ruské zpravodajské služby v Česku podnikají nebo jací Češi s nimi spolupracují. Podle expertů oslovených rozhlasem je takový požadavek neobvyklý a jeho splnění může ohrozit fungování BIS.

Podle Radiožurnálu dostal ředitel BIS Michal Koudelka zadání od prezidenta republiky letos na podzim. Zeman k tomu využil pravomoc, kdy může ze své funkce tajnou službu úkolovat s vědomím vlády. Kabinet už o tom podle rozhlasu byl informován. Premiér Andrej Babiš (ANO) ČTK tuto informaci nepotvrdil, ani nevyvrátil. "To je otázka, na kterou já nemohu ze zákona odpovídat," řekl. Ze stejného důvodu nechtěl ani komentovat prezidentův požadavek.

O úkolu ví i stálá parlamentní komise pro kontrolu činnosti BIS, která se bude věcí zabývat ve čtvrtek. Z pozvánky na jednání komise podle rozhlasu vyplývá, že ředitel Koudelka chce vyjádření komise, zda má prezident na požadované informace právo.

Podle Radiožurnálu žádá prezident po BIS tři okruhy informací. Zaprvé informace o vlivových a infiltračních operacích ruských tajných služeb ohrožujících zájmy Česka. Zadruhé informace o tom, kteří konkrétní ruští zpravodajští důstojníci v ČR působí, kteří Češi s nimi spolupracují, jaké informace jim předávají a jak spolupráce vypadá. Třetím okruhem, na který směřuje prezidentova žádost, jsou informace k údajnému praní špinavých peněz ruského organizovaného zločinu, na které upozorňují dokumenty uniklé z amerického úřadu na potírání finanční kriminality, uvedl rozhlas.

Mluvčí BIS nechtěl zjištění Radiožurnálu komentovat. Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček rádiu řekl, že o žádném úkolu prezidenta pro BIS neví. Hradní kancléř Vratislav Mynář pouze sdělil, že vztahy mezi prezidentem, vládou a zpravodajskými službami jsou nastaveny jasně. "A platí, že zpravodajské služby zákonným adresátům svá tvrzení dokládají," uvedl kancléř.

Podle expertů oslovených Radiožurnálem není obvyklé, aby prezident, vláda či sněmovní výbor žádali po kontrarozvědce tak detailní a živé informace. "O podobně nehorázném požadavku jsem za 30 let, co se zabývám tajnými službami, nikdy neslyšel," řekl rozhlasu bezpečnostní expert a bývalý ředitel civilní rozvědky (ÚZSI) Petr Zeman. Domnívá se, že pokud by vedení BIS požadavku prezidenta vyhovělo, tak se podle něj zcela vyloučí z mezinárodně spolupracující bezpečnostní komunity a tajná služba bude na léta vyřazena z činnosti. Za značně netypické a netradiční považuje údajně požadovaný rozsah informací také bývalý náměstek ředitele pro analytiku a zahraniční styky ÚZSI Jan Paďourek.

Podle bývalého ředitele rozvědky a někdejšího ministra vnitra Františka Bublana souvisí úkol s končícím funkčním obdobím šéfa BIS, se kterým má prezident napjaté vztahy. "Tam je jasný cíl, panu Koudelkovi končí mandát a on (prezident) chce docílit toho, aby tam mohl být dosazen někdo jiný, kdo mu bude třeba více nakloněn," řekl Bublan Radiožurnálu.

Prezident Zeman kritizuje práci BIS dlouhodobě, zejména v souvislosti s varováním tajné služby před vlivem Číny a Ruska. Šéfa kontrarozvědky Koudelku opakovaně odmítl povýšit do generálské hodnosti. Poté, co v prosinci 2018 BIS zveřejnila zprávu, v níž varovala před ruskými a čínskými špiony, kteří mimo jiné působí na ruském a čínském velvyslanectví, Zeman označil zprávu za "plácání" a zpravodajce za "čučkaře".

Opozice Zemana za jeho požadavek kritizuje

Podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) platí, že do živých kauz orgány výkonné moci nikdy nevstupovaly. Politici oslovení ČTK považují Zemanův požadavek za pokračování jeho války proti kontrarozvědce. Opoziční představitelé zároveň varují, že Zemanovo okolí představuje bezpečnostní riziko. Zmiňují v této souvislosti mimo jiné prezidentova poradce Martina Nejedlého, který minulý týden odletěl na jednání do Moskvy.

"Pokud by byly pravdivé ty informace, které se objevily v éteru, pak je zcela evidentní, že se jedná o úkoly, které míří do živých věcí. A tam je to na to tu službu rozpustit, pokud by jakýkoliv ředitel odpověděl," uvedl k informacím Radiožurnálu ohledně Zemanova požadavku člen sněmovní komise pro kontrolu BIS Marek Benda (ODS).

Předseda senátního výboru pro bezpečnost Pavel Fischer (nezávislý) na twitteru uvedl, že prezidentovy úkoly mohou ohrožovat bezpečnost státu. "Parlament má za úkol kontrolovat. Budeme o tom neprodleně jednat na senátním výboru pro bezpečnost," dodal.

"Prezident sám a jeho blízké okolí, zejména poradce bez prověrky Nejedlý, jsou dlouhodobě služebníci Ruska a ruských zájmů v ČR," uvedla šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Prezidentova "hra" podle ní nemůže mít jiný dopad, než poškození ČR. "Prezidenta, který záměrně poškozuje zemi a občany, jimž má sloužit, lze hnát k odpovědnosti v podobě ústavní žaloby," dodala.

Podle šéfa lidovců Mariana Jurečky by v normální zemi s normálním prezidentem byla spolupráce hlavy státu a BIS žádaná a nevzbuzovala otazníky. "V tomto případě je zde velké nebezpečí, že vyžádané informace o práci BIS dostanou do rukou lidé bez prověrky a protistrana," uvedl Jurečka na twitteru.

Šéf SPD Tomio Okamura naopak označil za logické se ptát na konkrétní jména a akce ruských špionů, když jimi BIS "dlouhodobě straší". "Tento úkol je v souladu s českými zákony a je namístě," napsal Okamura ČTK. Údiv podle něj spíš vyvolává, že někdo požadavek považuje za nehorázný. "BIS pracuje pro vládu a prezidenta, nikoli pro sebe. Řeči o tom, že BIS ohrozí, když se prezident dozví, co a proč dělá jeho podřízený, jsou hodně mimo zdravý rozum," dodal.