Bidenovo vítězství ohlásily přední zpravodajské organizace na základě neúplných výsledků už 7. listopadu, tedy čtyři dny po hlavním termínu voleb. V jednotlivých státech se následně konal proces "certifikace" hlasování a přidělování prezidentských volitelů, který bez výjimky potvrdil projekce médií.

Do druhé části nepřímé volby amerického prezidenta tedy státy vysílají 306 volitelů pro Bidena a 232 pro úřadující hlavu státu Donalda Trumpa. Hlasování sboru volitelů je na programu příští pondělí. Biden svým ziskem vyrovnal Trumpův výsledek z roku 2016, byť tehdy nakonec Trump obdržel jen 304 hlasů poté, co se dva neloajální volitelé od vítězného kandidáta odklonili.

Výsledek letošního hlasování sboru volitelů oficiálně vyhlásí až na začátku ledna americký Kongres. Ten podle federálních zákonů nemůže rozhodnutí volitelů zpochybňovat, pakliže zastupují stát, který uzavřel výsledky prezidentských voleb alespoň šest dní před hlasováním volitelského sboru. Letos připadal nejzazší termín pro zisk této právní ochrany na úterý, tudíž se zdá, že všechny státy podmínku splnily.

Biden si kromě přesvědčivého vítězství v přepočtu na volitele připsal také vítězství co do počtu hlasů. Podpořilo jej více než 81 milionů Američanů, zatímco Trumpa asi o sedm milionů méně, a bývalý viceprezident tak šéfa Bílého domu poráží o 4,5 procentního bodu. Do netradičních voleb pořádaných uprostřed pandemie se zapojilo 66,2 procenta právoplatných voličů, v řadě států účast přesáhla 75 procent.

Přesto Republikánská strana v čele s prezidentem Trumpem stále odmítá akceptovat porážku. Bidena jako vítěze veřejně neuznal ani lídr republikánské většiny v Senátu Mitch McConnell nebo Kevin McCarthy, který vede republikány ve sněmovně reprezentantů.

Jsou zde však i četné výjimky, k nimž se řadí i pensylvánský senátor Pat Toomey. V novém rozhovoru s deníkem The Philadelphia Inquirer řekl, že je jasné, že volby vyhrál Biden. "Prezident by měl vzdát snahu dotlačit legislativní sbory ke zrušení výsledků voleb v jejich příslušných státech, je to naprosto nepřijatelné a nebude to fungovat," míní republikán působící v Senátu od roku 2011.

Lloyd J. Austin III | zdroj: Profimedia Biden postupně představuje členy svého budoucího kabinetu

Nově zvolený prezident USA postupně oznamuje jména těch, s nimiž počítá do svého kabinetu. V úterý nominoval do pozice ministra obrany generála ve výslužbě Lloyda Austina. Pokud by jej do funkce potvrdil Senát, stal by se Austin prvním šéfem Pentagonu tmavé pleti v americké historii.

Sedmašedesátiletý Austin je bývalým velitelem amerických sil na Blízkém východě. Bezpečnostní experti upozorňují, že od jeho armádní služby uplynulo méně než sedm let, což znamená, že by se mohl stát ministrem obrany pouze za předpokladu, že mu Kongres udělí výjimku. K tomu by došlo za poslední čtyři roky již podruhé, tu první obdržel další bývalý velitel amerických sil na Blízkém východě Jim Mattis, který se v roce 2017 stal prvním ministrem obrany prezidenta Donalda Trumpa.

Už dříve Biden mimo jiné oznámil, že na post ministra financí si vybral bývalou šéfku centrální banky (Fed) Janet Yellenovou, na pozici ministra zdravotnictví kalifornského generálního prokurátora Xaviera Becerru a bývalý ministr zahraničí John Kerry bude mít v budoucím kabinetu na starosti boj s klimatickými změnami.

Biden představil i svůj komunikační tým, který tvoří pouze ženy. Ředitelkou komunikace Bílého domu se stane mluvčí Bidenova volebního štábu Kate Bedingfieldová, tiskovou mluvčí Jen Psakiová, která byla mluvčí ministerstva zahraničí za vlády Baracka Obamy. Mluvčí viceprezidentky Kamaly Harrisové bude Symone Sandersová, která byla hlavní poradkyní kampaně Bidena a Harrisové. Ředitelkou pro komunikaci příští první dámy Jill Bidenové bude Elizabetha Alexanderová, mluvčí Bidena v době, kdy zastával funkci viceprezidenta. Dalšími členkami týmu budou Karin Jeanová-Pierrová, Ashley Etiennová a Pili Tobarová.