Devátého června 1934 uvedlo studio Walta Disneyho do kin krátký filmeček Moudrá slepička (The Wise Little Hen). Výchovný příběh slípky, která pro svá kuřátka hledá pomoc u neochotného prasátka a kačera. Tehdy se na plátně objevil poprvé Donald - líný kačer, simulující bolesti břicha. Sice ještě nevypadal tak, jak ho známe dnes, ale námořnický obleček už měl a své typické charakterové vlastnosti jakbysmet: Sobecký, líný vztekloun a smolař - přesně takový, jak ho milujeme. Zkrátka protipól zodpovědného, pilného vzorňáka Myšáka Mickeyho, kterému tou dobou bylo už pět a půl roku a který se stal vývěsním štítem Walta Disneyho.

Srandovní figurka v tragické době

Doba, kdy se oblíbená filmová, a později komiksová postavička Kačera Donalda zrodila, přitom byla všechno jiné než veselá: Počátkem léta 1934 Adolf Hitler a jeho NSDAP upevňovali svou moc a na spadnutí byla noc dlouhých nožů. U nás rostlo napětí mezi Čechy a sudetskými Němci, sousední Rakousko se vzpamatovávalo z únorové občanské války, Bulharsko, Estonsko a Lotyšsko za sebou měly státní převrat.

V této temné době Donald tedy vstoupil do dějin víceméně nenápadně, brzy se ale měl stát významným popkulturním symbolem. Disneyho prý k jeho vytvoření inspiroval poslech rádia, kde Clarence Nash skřehotavým hlasem četl dětskou říkánku. Nash se pak stal na půl století výhradním Donaldovým dabérem, protože bez jakýchkoli pomůcek dokázal skvěle měnit hlas a postavičku parádně namluvil naprosto nezaměnitelným způsobem.

Po prvním mihnutí na plátně se pak Donald pravidelně objevoval ve vedlejších filmových rolích. Na tu hlavní si musel počkat do roku 1937 a snímku Don Donald, o rok později už nastoupili i jeho tři nezbední synovci. Co do popularity začal dohánět - a dokonce předhánět - i Disneyho vlajkovou loď Myšáka Mickeyho.

Úplně novou dimenzi pak dodal kačerovi vstup USA do války. Donald se totiž ukázal jako prvotřídní voják propagandistického boje proti nacistickému Německu a Japonsku. Exceloval ve snímcích Donald gets drafted nebo Der Fuehrer’s Face, v případě druhého jmenovaného se mu dokonce povedlo něco, co jeho hlavní konkurent Mickey nikdy nedokázal: V roce 1943 za něj dostal Oscara.

Kačer Donald vyráží do boje proti náckům v propagandistickém filmečku The New Spirit z roku 1942 | zdroj: Profimedia

Vznik Kačerova

To všechno by ale asi nestačilo, nebýt jistého Carla Barkse, který udělal z Kačera Donalda to, co zná většina lidí dnes. Barks se narodil v roce 1901 a od roku 1935 pracoval pro Disneyho jako animátor a později scenárista. Počátkem 40. let ovšem odešel a zkoušel to na vlastní pěst.

Dva roky po válce se ale Disney na bývalého spolupracovníka obrátil s prosbou, aby vymyslel něco pro vánoční speciál. Nedoslýchavý, ale nesmírně nápaditý Barks vytvořil celý fiktivní svět z Kačerova: Strýčka Skrblíka (Scrooge McDuck, inspirováno Dickensovým Ebenezerem Scroogem), vynálezce Šikulu, housera Gustu, kriminálníky Rafany a spoustu dalších postaviček. Pro samotný Kačerov mu údajně bylo vzorem kalifornské město Carmel by the Sea.

U Disneyho poznali, že by právě Barks mohl být tím, kdo z Donalda udělá úspěšného hrdinu pravidelných komiksových příběhů – a trefili se.

Donald si nakonec zahrál zhruba ve 180 filmech. A i když v 50. letech zájem o jeho krátké filmové grotesky přece jen poklesl, díky Barksově kačeřímu světu se s úspěchem přestěhoval do televize a na stránky komiksů.

Donald se stal skutečnou ikonou a objevil se na kdečem – od žvýkaček, přes nejroztodivnější suvenýry až po hollywoodský chodník slávy, kde má od roku 2004 svou hvězdu. A třebaže česká edice dětského časopisu Kačer Donald po téměř třiceti letech skončila, ve světě jeho komiksové příběhy pravidelně vycházejí dodnes.

Nejlepší kačer

Co do popularity zatím Donalda nikdo z animáků jeho druhu nepřekonal. Nedokázal to ani hrabě Káčula, ani zlomyslný kačer Daffy od Warnerů, ani marvelovský Kačer Howard a při vší úctě to asi nezvládne ani extrémně roztomilý plyšák Daky s housličkami z billácké Farma Bandy.

Čím si tu oblibu vysvětlit? Podle Barkse není v USA nikdo, kdo by se nedokázal se smolařským Donaldem identifikovat. Vzteklý pták v námořnickém oblečku dělá stejné chyby jako my všichni, někdy je trochu darebák, často ale fajn společník. A hlavně musí dnes a denně bojovat s nástrahami každodenního života. Kačer Donald je zkrátka jedním z nás – na rozdíl od Myšáka Mickeyho, který je (někdy až protivná) ctnost sama.

Nikdo neumí tak srandovně prohrávat, jako právě věčný lůzr Donald, milovník lívanců s javorovým sirupem (možná už jen proto, že při jejich přípravě skoro není co zkazit). Mívá hluboko do kapsy, a pokud se zrovna nepokouší pumpnout držgrešli Skrblíka, vydělává si na živobytí pracemi všeho druhu: jako hasič, kuchař, noční hlídač, myč aut nebo pošťák.

To všechno jsou důvody, proč jej lidé milují – už 87 let. Takže všechno nejlepší, pane kačere. Pusu na zobáček a kytici pořádných kopřiv. A na ně tedy taky trochu toho javorového sirupu. Ale nepokecejte si při tom obleček!