Volební bojkot, který na východě ohlásili proruští separatisté, může poskytnout argument Moskvě, aby hlasování neuznala. Naděje na stabilizaci a vnitropolitický smír může ruské odmítnutí zmařit, uznání výsledku by naopak oslabilo pozice separatistů, kteří kyjevské vedení neuznávají. Rusko se k volbám zatím vyjadřuje vyhýbavě, západní státy v případě tlaku Ruska na ukrajinské voliče hrozí dalšími sankcemi. 

V neklidných východoukrajinských oblastech se místo sčítacích komisařů na hlasování připravují pohraničníci a armáda. Podle ukrajinské agentury Unian se prý ostraha hranic s Ruskem po dobu voleb "zvýší desetinásobně". Ve volební den bude zmobilizováno přes 55 tisíc policistů a dalších 20 tisíc dobrovolníků. Pomáhat má i Národní garda, studenti vojenských škol a celníci. Hlídat mají po celé zemi 32 tisíc volebních místností. 

Rusko v předvečer hlasování ohlásilo odchod svých vojsk od hranic s Ukrajinou, stahování jednotek má ale skončit až počátkem června. Na západě země navíc Moskva ve středu odstartovala mohutné letecké cvičení Aviadarts-2014. Manévry, označované za "leteckou soutěž", skončí den po ukrajinských volbách. USA vyslaly na dobu voleb do Černého moře další válečnou loď. 

Kritici vnitropolitických poměrů tvrdí, že na Ukrajině nebyly v posledních dvaceti letech žádné volby úplně regulérní. Země proslula volebními podvody, zejména skupováním volebních lístků. Prakticky každým volbám na Ukrajině předcházejí detailní informace médií, kolik v které oblasti jeden volební hlas stojí. Při minulých volbách byl průměrný kurz kolem 500 hřiven (1180 korun). 

Problematická Doněcká a Luhanská oblast

Kyjevská centrální volební komise ale žádné větší problémy neočekává, ovšem s výjimkou Doněcké a Luhanské oblasti. Tam podle přiznání Kyjeva volby nic dobrého nečeká. V obou vzpurných regionech mají separatisté pod kontrolou víc než polovinu volebních okrsků. Ministerstvo vnitra označilo volební proceduru v těchto oblastech za "krajně problematickou". 

Hlavním favoritem voleb je ukrajinský podnikatel a politik Petro Porošenko, umírněný pragmatik s instinktem pro kompromis, který si vzhledem ke svému potravinářskému impériu vysloužil mediální přezdívku "čokoládový král". Podle zatím posledního průzkumu má mezi těmi, kdo jsou odhodláni volit, přes 53 procent stoupenců. Nadpoloviční většina by mu zaručila vítězství hned v prvním kole, nedosáhne-li jí, uskuteční se 15. června kolo druhé. 

S odstupem je na druhém místě bývalá premiérka Julija Tymošenková, která má šanci na zhruba deset procent hlasů. Daleko za ní jsou Michail Dobkin, proruský kandidát Strany regionů, a Dmytro Jaroš, který chce kandidovat za ultranacionalisty z Pravého sektoru. Pokud se uskuteční druhé kolo, postoupí do něj nejspíš Porošenko a Tymošenková. Podle průzkumu preferencí by v takovém případě "čokoládový král" získal až 83 procent hlasů. 

Na průběh voleb má dohlížet asi 3000 pozorovatelů z Evropy a USA. V rámci pozorovatelské mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) mezi nimi budou i čeští zákonodárci Marek Ženíšek (TOP 09) a Milan Šarapatka (Úsvit) a senátor Jaromír Štětina (za TOP 09). Rusko oficiálně na Ukrajinu své volební kontrolory nepošle, ruské nevládní organizace má ale zastupovat asi 800 pozorovatelů. 

Volební místnosti se otevřou v 07:00 SELČ a uzavřou se o dvanáct hodin později. První průběžné výsledky lze údajně očekávat ještě v neděli večer.