Voják Manning vyfasoval za předání tajných složek serveru WikiLeaks 35 let
21. 8. 2013 – 19:15 | Zpravodajství | Lucie Hyblerová
Americký vojenský soud dnes poslal na 35 let do vězení vojáka Bradleyho Manninga za vyzrazení obrovského množství utajovaných dokumentů serveru WikiLeaks. Prokuratura požadovala šedesát let. Podle prvních komentářů amerických médiích soudkyně patrně přihlédla k Manningovu mládí, k naivitě, s jakou provedl svůj čin, a hlavně k jeho vyjádření lítosti nad "neočekávanými následky" činu a nad tím, že poškodil svou vlast. Server WikiLeaks v první reakci označil rozsudek za "strategické vítězství", protože Mannings by mohl být podmínečně propuštěn na svobodu už za méně než devět let.
Výše uloženého trestu je skoro o polovinu nižší, než v pondělí žádala vojenská prokuratura. Když prokurátor Joe Morrow navrhoval pro obžalovaného nejméně 60 let vězení, vyzval soudkyni Denise Lindovou, aby poslala "jasný vzkaz každému vojákovi, který by uvažoval o krádeži utajovaných informací", a chtěl by tak zopakovat čin 25letého Manninga.
Součástí Manningova trestu je i propuštění "beze cti" z americké armády a propadnutí části jeho platu.
Po vypršení třetiny trestu může Manning požádat o podmínečné propuštění. Do výkonu trestu se přitom započítává doba strávená ve vazbě během vyšetřování případu, tedy přes tři roky. Soud zároveň odsouzenému odpustil 112 dní vězení za to, že byl nejprve držen ve vazbě v přehnaně přísných podmínkách: podle obhájců byl třeba zamčen v cele 23 hodin v kuse a byl nucen několik nocí spát nahý.
Manning před necelým týdnem před soudem vyjádřil lítost za své činy a omluvil se, že jimi poškodil Spojené státy. Dodal, že si byl vědom toho, co dělá, avšak v té době si nemyslel, že předáním informací způsobí nějaké škody.
Manningovi hrozilo až 90 let vězení
Soud shledal Manninga vinným, že serveru WikiLeaks poskytl v letech 2009 a 2010 přes 700 000 utajovaných dokumentů amerického ministerstva zahraničí a Pentagonu. Voják byl obžalován z dvacítky trestných činů, za které mu hrozilo až 90 let vězení. Manning ale unikl obvinění z napomáhání nepříteli, a vyhnul se tím doživotí bez možnosti předčasného propuštění.
Obhajoba kladla důraz na nevyzrálou osobnost vojáka, který prý měl v tvrdých válečných podmínkách problémy s vlastní identitou, neměl zlé úmysly a vyzrazením dat serveru WikiLeaks podlehl klamu o vlastní roli spasitele.
Prokurátoři naopak označili Manninga za věrolomného zrádce stiženého slavomamem, který si byl dobře vědom dopadu svých skutků. Podle žaloby nejen zkompromitoval americkou diplomacii, ale přímo ohrozil životy amerických vojáků na bojištích v Iráku a Afghánistánu.
Manning umožnil WikiLeaks zveřejnit celkem 470.000 bojových hlášení z irácké a afghánské války, 250.000 tajných depeší amerického ministerstva zahraničí, několik videí z bojišť a mnoho dalších citlivých dokumentů. Serveru WikiLeaks je poskytl v době, kdy sloužil v misi v Iráku jako zpravodajský analytik. Většina materiálů se pak objevila na internetu a kontroverzní zakladatel WikiLeaks Julian Assange se díky tomu stal světově známým.