Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) ve čtvrtek řekl, že od příštího roku bude na dotaci určeno „nula korun“. Vláda chce z peněz určených na dotace do zemědělství ze státního rozpočtu ušetřit 10,2 miliardy Kč, více informací neuvedla.

Cílem dotační podpory je zvýšení kvality zpracování zemědělských produktů nebo zvyšování konkurenceschopnosti potravinářských podniků a podniků pro výrobu krmiv na evropském trhu, uvádí SZIF.

Ministr Nekula po představení konsolidačního balíčku řekl, že škrty se mají týkat hlavně dotací pro velké podniky. Prezidenta Potravinářské komory ČR Dana Večeřová pro ČTK uvedla, že ministerstvo se chystá zrušit jediný dotační titul pro výrobce potravin. Řekla, že byl určený na investice. Ministr tím podle ní naznačuje, že není zájem o zpracování tuzemské produkce v ČR. „Bohužel už řada českých potravinářských firem dostala nabídku investiční pobídky až do výše 50 procent nákladů z jiných zemí EU, pokud zpracovatelské závody postaví na jejich území,“ dodala.

Agrofert patří do svěřenských fondů předsedy hnutí ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše. Podle státní Evidence skutečných majitelů je reálným vlastníkem Agrofertu, ovládá ho také podle auditu Evropské komise.

Mluvčí holdingu Pavel Heřmanský uvedl, že rušení dotací sníží konkurenceschopnosti českých potravinářských firem, protože zahraniční podniky dotace dostávají. „Nepodnikáme kvůli dotacím. Investiční dotace tvořily v loňském roce jen dvě procenta našich investic,“ doplnil. Skupina letos na začátku roku při příležitosti 30. výročí svého založení uvedla, že za posledních deset investovala do rozvoje a modernizace svých společností přes 106 miliard korun. Z toho 3,9 miliardy získal holding na dotacích, což je 3,7 procenta všech investic.

Z firem z holdingu v roce 2021 čerpal dotaci ve výši zhruba 25 milionů Kč mimo jiné podnik Vodňanská drůbež, podobnou částku dostala mlékárenská firma Olma nebo Mlékárna Hlinsko. Získaly ji i podniky zabývající se zpracováním masa jako firma Kostelecké uzeniny, která čerpala přes 24 milionů Kč. Dotaci přes osm milionů Kč dostal také podnik Krahulík - Masozávod Krahulčí. Více než 9,6 milionu Kč získala pekárna Penam. Dotaci dostaly i holdingové firmy ZZN Pelhřimov, Primagra nebo Cerea.

Přes 17 milionů korun obdržela z dotačního programu největší česká mlékárna Madeta, která ve svých závodech zpracovává téměř milion litrů mléka denně. Madeta podle webu SZIF dostala z národních dotací ve fiskálním roce 2021 přes 115,1 milionu korun. Generální ředitel podniku Milan Teplý dnes ČTK řekl, že pokud firma přijde o dotace, nejspíše ukončí dodávky mléka do škol. Byl to vládní program, jejž kabinet asi přestane dotovat, firma přijde také o dotace na technologie. Škrtání zemědělských dotací podle Teplého míří proti velkým podnikům a Teplý pochybuje o tom, že namísto nich pokryjí poptávku malé.

„V našem případě je to (dotační) podpora technologických investic, druhá stránka věci je taky školní mléko, vládní program. Přestanou ho dotovat, tak já nebudu dělat charitu a zavážet 1100 škol mlékem, abych na každé dodávce tratil takové strašné peníze. Jak nejrychleji to půjde, tak to skončím,“ řekl Teplý.

Souhlasím s @MJureka . Pokud se některý podnik rozhodne nedodávat své výrobky pro určitý segment trhu, je to samozřejmě jeho volba a nahradí jej konkurenční dodavatelé. Škrtnutí jednoho dotačního titulu ve výši 230 mil. Kč určitě velké potravináře nepoloží. https://t.co/qO6hRdXfCR

— Zdeněk Nekula (@ZNekula) May 12, 2023

Dotaci čerpala rovněž společnost Hamé, která patří mezi přední české výrobce trvanlivých i chlazených potravin, exportuje do desítek zemí a je součástí norské skupiny Orkla. Hamé již funguje jako obchodní značka pod společností Orkla Foods Česko a Slovensko, která sama čerpala v dotačním programu 7,7 milionu Kč.

Dotaci ve výší 25 milionů Kč v programu dostal podnik Rabbit Trhový Štěpánov, jehož předsedou představenstva je bývalý prezident Agrární komory Zdeněk Jandejsek. Podnik patří k největším zpracovatelům drůbežího masa.

Škrty více než deseti miliard korun v dotacích kritizuje Agrární komora ČR nebo Zemědělský svaz ČR. Prezident komory Jan Doležal to označil za populistický krok, který s komorou nikdo neprojednával. Uvedl také, že národní dotace jsou pro živočišnou produkci téměř jedinou formou podpory a krácení dotací povede ke snížení konkurenceschopnosti firem.

Kofola je návrhem zvýšení DPH na 21 procent šokována, uvedl ředitel

Nápojářská skupina Kofola je vládním návrhem zvýšení DPH na nealkoholické nápoje na 21 procent šokována. Ve vyjádření pro ČTK to dnes uvedl generální ředitel Kofoly v Česku a na Slovensku Daniel Buryš. Zatíží to podle něj zejména restaurace.

„Návrhem jsme šokováni. Je to kudla do zad, kterou těžce zkoušený nápojový průmysl opravdu nečekal. Zejména tíživý bude dopad na restaurace, u kterých má dojít k navýšení z deseti procent na 21 procent. Gastronomie se stále ještě nevzpamatovala z covidu a energetické krize a tímto dostane další ránu,“ uvedl Buryš. Toto rozhodnutí podle něj navíc po zrušení EET může v budoucnu vést k posílení vlivu šedé ekonomiky.

„Z pohledu odůvodnění chystaného kroku vládou je velice překvapivé přeřazení minerálních vod do vyšší sazby. Právě minerální vody mají totiž prokazatelně pozitivní zdravotní účinky a rozhodně nepatří mezi „nezdravé“ potraviny. Stejně tak tam jistě nepatří bylinkové čaje nebo například čerstvé šťávy UGO,“ uvedl ředitel.

Argumentaci ministerstva financí, že cílem rozhodnutí je omezit jednorázové nápojové obaly, označil za zcela nekompetentní. „Výrobci dlouhodobě aktivně připravují zavedení zálohového systému, který naopak umožní opakované a efektivní využití PET materiálu, a jsou připraveni celý systém financovat. Cirkulární ekonomika je řešením tohoto problému. A my jsme si jisti, že díky zálohování ČR brzy předběhne cíle, které nám nařizuje EU,“ uvedl Buryš.

Připomněl, že Kofola dnes veškerý sortiment pro restaurace dodává ve vratných obalech. Do maloobchodu Kofola uvedla projekt Cirkulka - nápoje Kofola, Vinea a Rajec začala před rokem znovu prodávat ve vratných zálohovaných skleněných lahvích.

„Chápeme potřebu vlády stabilizovat rozpočet a vnímáme mnoho navržených opatření jako prospěšných. Výsledkem by však rozhodně nemělo být postižení oboru, který jako jeden z mála v Česku patří k lídrům pro celý středoevropský region. Věříme, že vláda ještě bude některé své ne zcela promyšlené návrhy korigovat,“ uvedl Buryš.

Kofola je jedním z nejvýznamnějších výrobců nealkoholických nápojů ve střední Evropě, má 11 výrobních závodů na pěti evropských trzích. K výrobkům firmy vedle stejnojmenného nápoje patří nápoje značek Rajec, Korunní, Ondrášovka, Kláštorná Kalcia, Jupí, Vinea nebo Semtex. Do skupiny patří síť UGO, český výrobce směsí z léčivých rostlin Leros, slovinská společnost Radenska a chorvatský výrobce minerálních vod Studenac. Kofola má více než 2000 zaměstnanců.

V loňském roce skupina Kofola zvýšila tržby meziročně o 18,7 procenta na 7,88 miliardy korun. Její provozní zisk před odpisy (ukazatel EBITDA) dosáhl 1,11 miliardy korun, o 1,6 procenta méně než předloni.

Vládní balíček daňových úprav má snížit počet sazeb daně z přidané hodnoty ze tří na dvě. Základní sazba má být 21 procent, snížená 12 procent. Do ní ale mají spadat jen produkty nebo služby, které jsou podle vlády sociálně důležité.