Veřejnost měla k dispozici jen balkon v horním patře, který ale kapacitně nedostačuje. Desítky lidí, kteří se jednání zastupitelů chtěli zúčastnit, tak zůstaly venku na chodbách radnice.

Zákon přitom jednání zastupitelstva striktně označuje jako veřejné.

A důvody, které vedení města – konkrétně končící primátorka Věra Nechybová (UFO) i její nástupce Petr Nedvědický (ANO) uvádějí, působí jen jako zástupné. Navíc se v průběhu vysvětlování několikrát měnily.

Pozvaní hosté nepřišli 

Námitky, že veřejnost nebyla v rozporu se zákonem i s běžnými zvyklostmi vpuštěna do sálu, zazněly od opozičních zastupitelů již během samotného jednání. Exprimátorka Nechybová, která jednání vedla, je přešla mlčením.

V sále přitom byly desítky volných míst, označených rezervačními cedulkami pro úředníky magistrátu a městských organizací. Ti ale na jednání nedorazili.

Před vstupem do sálu hlídkovali strážníci městské policie, kteří veřejnost nevpouštěli. V minulosti přitom bylo obvyklé, že v případě naplnění kapacity horního balkonu se veřejnost směla zúčastnit jednání dole v sále, a dokonce případně i stát, pokud nebyla volná místa.

Strach z defenestrace

V průběhu dalších dní následujících po jednání zastupitelstva (konalo se v pondělí 19. listopadu) přišlo vedení radnice s několika verzemi.

"Jednací sál zastupitelstva je určen pro jednání zastupitelů, významných hostů a představitelů příspěvkových organizací města, jejichž témata jsou v programu jednání. A pokud tam zůstanou rezervovaná, ale volná místa, bylo by špatné, kdyby přišel později ten, pro koho křeslo je, ale neměl si kam sednout. Budu chtít, aby se zasedání zúčastňovali všichni, kteří by měli. Veřejnost má vždy vyhrazen balkon a tam může být," řekl třeba primátor Nedvědický Mladé frontě DNES.

To je ale v rozporu s běžnou praxí, kdy se dosud veřejnost směla jednání zúčastňovat i přímo v sále.

Sporné je i primátorovo tvrzení, že je jednací sál určen "pro jednání zastupitelů, významných hostů a představitelů příspěvkových organizací města, jejichž témata jsou v programu jednání".

Neexistuje na to totiž žádný právní předpis. Na rozdíl od práva veřejnosti se jednání zúčastnit, které je zakotveno přímo v zákoně o obcích. Navíc na ustavujícím jednání zastupitelstva představitelé příspěvkových organizací a úředníci magistrátu, kterým byla rezervována místa, žádné body k projednání neměli. Jednoduše proto, že se na jednání pouze volilo nové vedení města.

Další vysvětlení primátor nabídl v odpovědích na otázky HlídacíPes.org.

"Z veřejné povahy konání schůze zastupitelstva nicméně nelze dovozovat garantování každému občanu obce, že bude moci být přítomen, neboť kapacita zasedací místnosti je stanovena a typicky ve stotisícovém městě, kterým Ústí nad Labem je, není možné, aby celé město naráz přišlo na zasedání a domáhalo se vstupu do sálu," uvedl Nedvědický.

Argument je to falešný, neboť hovoří o situaci, která nenastala. Vstupu do sálu se nedomáhalo 100 tisíc obyvatel města, ale několik desítek. A pro ně v něm místa byla.

Na řadu proto přichází další argument. Městská policie prý disponovala operativními informacemi, že by veřejnost (voliči) mohla způsobit výtržnost.

 "V případě ustavujícího zastupitelstva byla předem na sociálních sítích a veřejném shromáždění avizována velká účast veřejnosti, někteří diskutující používali i výrazy typu: vezmeme demokracii do vlastních rukou, nebo defenestrace. Proto i vzhledem k doporučení Policie ČR a městské policie byl veřejnosti vymezen prostor na balkoně," uvedla mluvčí radnice Romana Macová.

Veřejnost tedy byla z jednání vyloučena pro jakousi nespecifikovanou hrozbu, která navíc nebyla naplněna. Opoziční zastupitelka za PRO! Ústí Karolina Žákovská v tom vidí porušení zákona.

"Bylo to jasné zneužití pravomoci úřední osoby, byť ne trestněprávní intenzity. Fascinující je, že městská policie upřednostnila pokyn primátorky před právem veřejnosti zakotveným v zákoně," říká Žákovská.

Co říká zákon 

HlídacíPes.org oslovil ministerstvo vnitra, které nad výkonem samosprávy vykonává metodický dohled. Stanovisko ministerstva je následující.

„Požadavek veřejnosti je nezbytným atributem každého zasedání zastupitelstva obce ve smyslu zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), tedy bez ohledu na to, zda se jedná o ustavující či "běžné" zasedání. Účast veřejnosti nelze žádným způsobem vyloučit. Uvedené neznamená, že z objektivních důvodů nemůže být účast veřejnosti omezena (např. z kapacitních důvodů). Naplnění požadavku veřejnosti je nutné posuzovat vždy případ od případu s přihlédnutím ke všem okolnostem."

V případě, že by například opoziční zastupitelé měli k postupu vedení města námitky, mohou ho nechat právě u ministerstva vnitra prověřit.

"Krajním důsledkem v případě zjištění namítaného pochybení může být aplikace dozorových oprávnění. V případě potvrzení nesplnění požadavku veřejnosti by byla všechna přijatá usnesení neplatná," uvedla mluvčí ministerstva Hana Malá.

Takto tvrdé následky by měla například situace, kdy by zastupitelé rozhodovali na zcela uzavřeném jednání. K vyslovení neplatnosti by byl v takovém případě oprávněn pouze soud.

Robert Malecký pro Ústav nezávislé žurnalistiky