Po železnicích, poště a bankách přichází na řadu největší ženská věznice v západní Evropě. Letos v létě se zařízení Holloway postavené v roce 1852, zavře, aby se změnilo v luxusní bytový komplex. Další věznice budou v následujících letech následovat.

V listopadu se ministerstvo chlubilo, že díky prodeji provozně náročné věznice, bude moci v areálu vzniknout až 160 tisíc nových bytů, což pomůže nastartovat hospodářský růst.

Výtěžek z prodeje plánuje vláda investovat do výstavby devíti nových věznic, které budou stát na levnějších pozemcích a jejichž údržba nebude tak finančně náročná. Sečteno a podtrženo – ročně by měla díky tomu ušetřit na nákladech zhruba 80 milionů liber.

Bude o byty zájem?

Některé ženy se přemístí do zařízení v Suttonu na jihozápadním předměstí Londýna, v němž jsou provozní náklady poloviční. Nese to s sebou samozřejmě i negativní stránku věci – rodiny se už nyní bojí, že za uvězněnými příbuznými budou muset dojíždět daleko.

Mnohem větším problémem ale je, že není vůbec jisté, že si plánované byty bude chtít někdo koupit. Respektive se neví, kolik bytů bude dostatečně cenově dostupných, aby se vize hospodářského rozvoje v oblasti naplnila. Luxusní bydlení totiž pravděpodobně bude přesahovat možnosti místních obyvatel a nové bude do oblasti těžší získat.

Prodej věznice tak může být jen dalším kontroverzním a nepříliš úspěšným krokem v privatizačních snahách Británie. Ta je založena na myšlence, že utržené peníze pomohou splácet státní dluh, jenž nyní dosahuje závratných 83 procent HDP (ještě v roce 2007 dosahoval "jen" 37 procent). Navíc politici předpokládají, že soukromí vlastníci budou o majetek ve svém vlastním zájmu lépe pečovat.

Ministerstvo financí plánuje státní dluh do roku 2020 snížit na 68, ideálně 63 procent. Zatím se ale ani privatizace, kterou by tím chtělo dosáhnout, nedaří podle představ. Už letos stihl Osborne pozdržet prodej akcií banky Lloyds Banking Group.

S poštou to vládě moc nevyšlo...

Zdržení je logickým krokem, vláda se poučila z prodeje akcií Royal Mail na podzim 2013. Tehdy jich prodala 60 procent za necelé dvě miliardy liber (dalších 10 procent bylo převedeno zaměstnancům pošty). Podle kritiků to bylo výrazně pod cenou, protože jejich cena krátce na to vrostla o 87 procent.

To, že vláda nemá příliš dobrý odhad, ukázal například prodej podílu ve společnosti Eurostar, která provozuje rychlovlaky mezi Británií a Evropou. Tipovala zisk 350 milionů liber, nakonec se ho podařilo odprodat za více než dvojnásobek. To nakonec ministry přimělo k založení nezávislých subjektů, které prodej spravují.

Pro letošní rok nezávislá instituce Office for Budget Responsibility odhaduje, že privatizace vládního podílu v Royal Bank of Scotland by měla přinést více než 30 miliard liber. Rozpočtu ale moc nepomohou, jen mu uleví.

Kvůli finanční krizi v roce 2008 musela vláda převzít 82 procent akcií banky a ta je od té doby stále v červených číslech. Prodej tak jen sníží ztrátu, což se ale také počítá.

Nabídka je poměrně široká

Na konci února ministr financí varoval, že bude potřeba přistoupit ještě větším škrtům ve výdajích, než tomu bylo za posledních pět šest let. Dá se tedy očekávat, že výprodej britského státního majetku bude vášnivě pokračovat.

Ostatně vláda spravuje majetek za 1,3 bilionu liber – jen ministerstvo obrany například vlastní jedno procento veškeré půdy ve Velké Británii.

Privatizace tak může být pro kupce velmi zajímavá. Ve hře jsou totiž podle Zastupitelského úřadu ČR v Londýně například i společnost pro obohacování uranu Ureco či podíly v mincovně Royal Mint, zeměměřičském a kartografickém úřadu Ordnance Survey, obchodním rejstříku Companies House či katastrálním úřadu Land Registry. Zbavit se vláda hodlá i zbylých 30 procent pošty.