Dnes je pondělí 23. května 2022., Svátek má Vladimír
Počasí dnes 12°C Polojasno

Velká děravá žirafa měla stát jen dvacet let

Velká děravá žirafa měla stát jen dvacet let
Stavba Eiffelovy věže, obraz Theodora von Hörmanna z roku 1887 | zdroj: Profimedia

Před 135 lety se začala stavět Eiffelova věž. Za dva roky bylo hotovo.

Osmadvacátého ledna 1887 se začala stavět Eiffelova věž, jedna ze současných dominant Paříže. Stalo se tak u příležitosti stého výročí velké francouzské revoluce a světové výstavy v roce 1889. Práce byly dokončeny v březnu 1889 a v květnu byla věž otevřena pro veřejnost.

Eiffelova, Sauvestrova, Koechlinova a Nouguierova

Na stavbě pracovalo na pět desítek inženýrů pod vedením konstruktéra a architekta Gustava Eiffela (1832-1923). Jeho vlastní jméno bylo Alexandre Gustave Bönickhausen, což bylo pro Francouze nevyslovitelné, a proto zvolil příjmení podle německého pohoří Eifel, odkud do Francie přišli počátkem 18. století jeho předkové.

Konečný vzhled stavby ovšem není dílem Eiffela, nýbrž architekta Stephena Sauvestra, přičemž autory původního návrhu jsou Maurice Koechlin a Émile Nouguier.

Pařížané, především pak kumštýřská elita, stavbu zprvu nenáviděli a protestovali proti ní, protože podle nich hyzdila město. Spisovatel Émile Zola ji nazýval ‚velkou děravou žirafou‘ a Guy de Maupassant chodil do Eiffelovky do restaurace, protože to bylo podle něj jediné místo v metropoli, odkud věž není vidět. Za nevkusnou ji koneckonců považovali i v Barceloně, pro niž ji Eiffel předtím ve zjednodušené podobě navrhoval a kde mu tento projekt zamítli.

Ani v Paříži neměla koneckonců stát navěky, podle původního plánu se měla po dvaceti letech rozebrat. Z toho ovšem nakonec naštěstí sešlo, protože věž fungovala jako meteorologická stanice a později i rozhlasový a televizní vysílač.

Dnes se jen málo měst může pochlubit tak výraznou dominantou, po světě existují dokonce desítky napodobenin Effelovky (u nás například Petřínská rozhledna) a před deseti lety experti odhadli její hodnotu na 434 miliard eur.

Nový nátěr každých sedm let a česká stopa

Přesto není věž s průměrně sedmi miliony turistů ročně (v září 2017 přivítala třísetmiliontého návštěvníka) nejnavštěvovanější pařížskou památkou, tou zůstává chrám Notre Dame. Před ní je v pořadí ještě Sacré Coeur a Louvre.

Do roku 1930 byla Eiffelovka nejvyšší stavbou světa, než ji o tento primát připravil newyorský mrakodrap Chrysler Building. Dnes měří včetně antény na vrcholu 324 metrů, kvůli rozpínavosti materiálu se ale výška mění až o 18 centimetrů. Nahoru vede 1665 schodů, které museli vyšlapat Němci, když v roce 1940 obsadili Paříž. Francouzi totiž přesekali kabely k výtahům a opravili je až po válce.

Věž je třeba každých sedm let natírat. Původní barva byla benátská červeň, barva se měnila a dnes se ustálila na speciální hnědé. Vrchol se ovšem barví světlejším odstínem, který je směrem dolů stále tmavší. Díky tomu působí věž při pohledu zdola jednolitou barvou. Právě kvůli její nákladné údržbě se český hochštapler Viktor Lustig pokusil věž v roce 1925 dvakrát podvodně prodat do šrotu.

V letech 1925 až 1934 posloužila Eiffelovka jako obrovský reklamní poutač automobilky Citroën. Nápis tvořilo čtvrt milionu žárovek, což přineslo zápis do Guinnessovy knihy rekordů. Od té doby byl s reklamou na věži konec, v roce 1993 pod ní městské úřady dokonce zakázaly postavit podnik rychlého občerstvení McDonald's - v Eiffelovce jsou koneckonců dvě restaurace.

Zdroje:
Vlastní, Süddeutsche Zeitung, Wikipedie.cz