Na konci loňského roku bylo ve světě 51,2 milionu uprchlíků, žadatelů o azyl a vysídlenců ve vlastní zemi. To je o šest milionů víc než v roce 2012. Každý pátý běženec přitom musel v uplynulém roce opustit i hranice své vlasti. 

Za zvlášť znepokojující považuje OSN prudký nárůst počtu dětí na útěku. Poprvé od roku 2000 loni tvořily děti a mládež přes polovinu všech uprchlíků. Děti odloučené od rodičů pak loni samy podaly dohromady 25.300 žádostí o azyl, což je historický rekord. 

"Sledujeme tu enormní dopady válek, které nechtějí skončit", i marných snah o řešení konfliktů, uvedl vysoký komisař OSN pro uprchlíky António Guterres. 

Příčinou výrazného růstu počtu uprchlíků je podle něj jednak dramatický nárůst počtu nových krizí - například v Jižním Súdánu, ve Středoafrické republice, na Ukrajině a v Iráku - jednak neřešení těch starých.

Většina konfliktů a uprchlických vln má politické příčiny, zdůraznil Guterres. "Vývoj ukazuje, že mezinárodní společenství má k dispozici jen omezené možnosti, jak konfliktům zabránit nebo jak nalézt rychlé řešení," řekl Guterres. 

Zvlášť dramatická je podle OSN situace v Sýrii, kde je kvůli občanské válce na útěku 6,5 milionu lidí a dalších 2,5 milionu Syřanů už uprchlo ze země. Utečenců a vyhnanců výrazně přibylo také v Africe. 

Rada bezpečnosti OSN je prý v mnoha případech ochromena. Důsledkem je pak často chaos, v němž strany konfliktu mívají dojem, že mohou jednat bez jakýchkoli trestněprávních důsledků. 

Zdaleka největší část uprchlíků, nyní 86 procent, pochází podle OSN z rozvojových zemí. Největší počet jich našlo útočiště v Pákistánu, na konci loňského roku 1,6 milionu. Následují Írán a Libanon.