Jak se jednotlivá evropská města vyrovnávají s přílivem uprchlíků

MAGAZÍN - Magazín autor: Vojtěch Ondráček

Starostové evropských měst, kteří reálně čelí uprchlickým vlnám, jsou už alergičtí na velké sliby a malé činy národních a evropských politiků. Někteří to proto vzali do vlastních rukou a využívají různé strategie, jak migranty integrovat do místní komunity. 

Uprchlický tábor přezdívaný "džungle" u Calais

Uprchlický tábor přezdívaný "džungle" u Calais,zdroj: Profimedia.cz

"Jako místní nemůžeme dál akceptovat pokrytectví šéfů vlád, kteří na zasedání Evropské rady slibují řešení problému, ale potom neplní svoje závazky," říká Francois Decoster, starosta městečka Saint-Omer, které leží 40 kilometrů od Calais. U tohoto francouzského přístavu vznikla uprchlická osada přezdívaná "džungle", kde žije na pět tisíc migrantů.

"Jako starosta jsem ochotný je integrovat, ale nemůžu, když jsme konfrontováni s tak obrovskými čísly," dodává Decoster.

Důležitou roli místních autorit zdůraznila i šéfka evropské diplomacie Frederica Mogherini, která mluví o "městské diplomacii". O tom, že je skutečně, co ve městech řešit, dokazují i události posledních týdnů.  

Sexuální útoky v Kolíně nad Rýnem zdůraznily nedostatky v uprchlické politice otevřených dveří německé kancléřky Angely Merkelové, stejně tak i omezenou schopnost místních úřadů asimilovat běžence.

Měřítkem úspěchu je "vyhnutí se katastrofě," tvrdí Thomas Jezequel, který dělá politického poradce v rámci sítě Eurocities sdružující 130 největších evropských obcí.

A jak se jednotlivá města vypořádávají s krizí?

Mnichov, Německo

Počet obyvatel: 1,4 milionu

Počet registrovaných migrantů v roce 2015: zhruba 24 tisíc

Když začali přicházet první uprchlíci, město bylo připravené. Místní úřady měly přichystané dočasné přijímací středisko, zdravotní zařízení i speciální vlakovou a autobusovou dopravou. A více než pět tisíc dobrovolníků.

Město nakonec loni přijalo 24 tisíc uprchlíků z celkového počtu 155 tisíc, který připadl na Bavorsko v rámci německého systému kvót, jenž rozděloval migranty podle počtu obyvatel dané země. Přesně ten samý systém, který se pokusila prosadit Merkelová v celé Evropě.

Zatímco v Bavorsku vládne CSU, která se netají opačným postojem k migraci, než jaký zastává kancléřka, Mnichov zůstává se svým přístupem v rámci Bavorska výjimkou. I navzdory aféře se sexuálními útoky ze silvestrovského Kolína nad Rýnem.

"Po Kolíně se postoj lidí změnil, ale ne v Mnichově," říká mluvčí bavorské rady pro uprchlíky Stephan Dünnwald. "Policie je tady přísná a lidé cítí, že to co se stalo tam, se tady stát nemůže," věří.

Gdaňsk, Polsko

Počet obyvatel: 460 tisíc

Celkový počet migrantů: zhruba 1000

Během protiuprchlické demonstrace loni v září znělo Gdaňskem skandování: "Uděláme s vámi to, co Hitler dělal s Židy!"

Ještě během toho samého měsíce městská rada jednomyslně odhlasovala přijetí uprchlíků a nabídla městské budovy k dispozici. O pár týdnů později zvítězila v celostátních volbách strana Právo a spravedlnost, která nabízí radikálně pravicová řešení problémů, včetně migrační krize.

Když evropští lídři podpořili rozhodnutí Evropské komise o rozdělení uprchlíků, "požádala polská vláda města, aby našla místa pro uprchlíky", jak říká gdaňský starosta Pawel Adamowicz. "Nová vláda se už na nic takového neptala," dodává.

V téměř půlmilionovém městě je počet migrantů minimální, většinou pocházejí z Ukrajiny a Čečenska.

Adamowicz se obává, že mladší generace je vůči přistěhovalcům méně tolerantní. Ale odhodlaně cítí, že jeho město "má úkol vysvětlit Polákům, že musíme být otevření vůči uprchlíkům".

Utrecht, Nizozemsko

Počet obyvatel: 300 tisíc

Počet přistěhovalců ubytovaných v jenom okamžiku ve výstavním a kongresovém centru Jaarbeurs: 500

Město dokázalo během jednoho jediného zářijového týdne reagovat na urgentní výzvu, aby přijalo do 24 hodin 4200 běženců, kteří přijeli do Nizozemska.

A situaci zvládlo. Dokázalo zapsat děti uprchlíků do škol během tří dnů. Vytvořena byla i facebooková stránka "Refugees Welcome to Utrecht". Takový postoj je zcela v rozporu s obrazem, který o Nizozemsku vytváří krajně pravicový politik Geert Wilders, jenž uprchlickou krizi nazývá "islámskou invazí".

Místní orgány dokonce zorganizovaly akci "jídlo a setkání", kdy místní obyvatelé měli uvařit pro uprchlíky. Jediným problémem byl...až příliš velký zájem místních lidí. 

Barcelona, Španělsko

Počet obyvatel: 1,6 milionu

Počet migrantů, kteří od listopadu dorazili do Katalánska: 1200

Katalánská metropole během loňského roku oznámila, že spustí registr dobrovolnických rodin, které jsou ochotny otevřít své domovy uprchlíkům. Podobný systém funguje v Belgii a Itálii – v Miláně každá taková rodina dostává příspěvek 350 eur měsíčně.

Počet žadatelů o azyl v Barceloně není nijak velký (jen několik tisíc ve městě s 1,6 miliony obyvatel) a pocházejí většinou z Ukrajiny, Sýrie a Pákistánu.

Město přišlo s celou řadu iniciativ, včetně vyhlášení boje "proti fámám". Místní obyvatelé měli uvést faktory, které komplikují kulturně rozmanitému obyvatelstvu Barcelony žít pospolu.

Zhruba 48 respondentů označilo za problém "nedostatek informací o těch druhých, stejně tak i aktuální fámy, stereotypy a předsudky o cizích osobách". Město pak začalo trénovat "agenty proti fámám", kteří se snaží neutralizovat negativní stereotypy o uprchlících.

Tampere, Finsko

Počet obyvatel: 216 tisíc

Finský prezident Sauli Niinistö minulý týden v projevu před poslanci uvedl, že si "musíme položit otázku, zda si klademe za cíl chránit evropské hodnoty a lidi", nebo "do písmene splnit závazky plynoucí z mezinárodních závazků." 

Tampere ale své rozhodnutí učinilo dokonce ještě před tím, než Evropu loni zasáhla největší uprchlická vlna.  V roce 2014 se zavázalo k přijetí 50 syrských uprchlíků. Za to dostalo ve stejném roce ocenění "město roku" od finské komise pro etnické vztahy.

Nyní je v Tampere několik stovek žadatelů o azyl, většina ze Sýrie a Iráku, kteří od města dostávají tři tisíce eur na osobu.

Tagy: Nizozemsko Německo Španělsko zahraničí Polsko Finsko uprchlická krize

Zdroje: Politico