Bohoslužby sloužené hlavou pravoslavné církve, patriarchem Kirillem, v moskevském chrámu Krista Spasitele se spolu s tisíci věřících tradičně zúčastnil prezident Dmitrij Medveděv s chotí a další členové politické a společenské elity. Premiér Vladimir Putin navštívil v rodném Petrohradu Spaso-Preobraženský chrám, kde byl pokřtěn, a prozradil, že se mohl jmenovat Michail.

"Matka vyprávěla, že mě asi půldruhého měsíce po porodu přinesla pokřtít spolu se sousedkou. Otec byl dost horlivý a přísný komunista, a tak to udělaly potají, anebo si každopádně myslely, že to před ním utajily," vyprávěl Putin.

Účast nejvyšších státních činitelů

Kněz navrhl pokřtít miminko po archandělu Michailovi, kterého ten den v kostele uctili, navíc se sám také jmenoval Michail. "Ale mu matka řekla, že už zaregistrovala jméno Vladimir," poznamenal premiér. Kněz souhlasil a ukázal, kde v chrámu visí ikona knížete Vladimira coby patrona jmenovců.

Tradici účasti nejvyšších státních činitelů na vánočních bohoslužbách obnovil v roce 1992 první ruský prezident Boris Jelcin. Sám sice býval na konci sovětské éry členem nejužšího komunistického vedení, později se však postavil do čela odporu proti pokusu o komunistický puč. V současném Rusku, které po zhroucení komunistické ideologie hledá novou duchovní oporu, se často hovoří o "sepětí trůnu a oltáře", tedy o vzájemné podpoře státu a pravoslavné církve, k níž se hlásí většina Rusů.

Od dob bolševické revoluce

Vánoční poselství s přáními zdraví, splněných nadějí, mravní obrody a dobrých skutků vydali nejen nejvyšší státní a církevní činitele, ale třeba i vůdce ruských komunistů Gennadij Zjuganov a další politici, a to nejen ti, co kandidují v březnových volbách na prezidenta. "Hlavní potíže neleží v hmotné, ale duchovní sféře," upozornil patriarcha Kirill, který stojí v čele ruské pravoslavné církve. Ten dnes pozdravil i ruské kosmonauty na Mezinárodní vesmírné stanici, kde vyzdobili stromeček.

Gregoriánský kalendář platí od dob bolševické revoluce i v Rusku a za sovětských dob bylo dokonce zprvu zakázáno i zdobit stromečky, než byly opět povoleny. Ale pravoslavná církev se odmítá juliánského kalendáře vzdát, protože si to prý nepřejí ani sami věřící a stal se i ruskou zvláštností. Kromě Ruska slaví věřící pravoslavné Vánoce i v sedmdesátce dalších zemí světa.

Vánoce připadly na sobotu

Vánočním svátkům má podle pravoslavné tradice předcházet dlouhý půst, trvající 40 dnů. Ten má končit nejdříve 6. ledna v okamžiku, kdy se objeví první hvězda na noční obloze. V Rusku se však teď nerozdávají dárky, ty naděluje Děda Mráz už na Nový rok.

Dlouhé novoroční a vánoční prázdniny v Rusku začaly v poslední den roku 2011 a skončí až příští týden v úterý; volné pondělí bude náhradou za to, že Vánoce připadly na sobotu.

Desetidenní volno, během kterého život v zemi "usíná", stojí ruskou ekonomiku podle expertů každým rokem stamiliardy rublů. Každoročně tak propukají spory, zda si země může takový luxus dovolit a zda by nebylo lepší část lednových prázdnin přesunout ke květnovým svátkům, kdy by se volno dalo smysluplněji využít třeba na zahrádkách, namísto novoročního hodování. Ale spory vždy vyšumí do ztracena a lednové prázdniny se nikdo zrušit nechystá. Oficiálně sice dlouhé novoroční volno platí jen od roku 2005, ale neoficiálně prý fungovaly vždy, tedy už za sovětských dob a snad i ještě dříve.