Odpoledne 22. června 1983 šla patnáctiletá Římanka (a občanka Vatikánu) Emanuele Orlandiová jako každou středu do hudebky, kde navštěvovala hodiny klavíru a flétny. Tentokrát odtud ale odešla o čtvrt hodiny dříve – prý aby stihla autobus domů.

Později zavolala starší sestře a řekla jí, že jí autobus ujel a že přijde později. Přiznala také, že jí neznámý muž na ulici nabídl záskok na módní přehlídce kosmetické značky Avon. Sestra se jí to snažila rozmluvit a řekla jí, ať se okamžitě vrátí domů. S pracovní nabídkou se pak Emanuele pochlubila ještě dvěma spolužačkám, které potkala cestou na autobus. Kolem půl osmé večer se dívky rozešly - a Orlandiovou už nikdy nikdo nespatřil. Zmizela beze stopy.

Pierluigi, Mario, Američan a další záhadní informátoři

Když se dcera nevrátila domů, šel to její otec samozřejmě nahlásit na policii, ale tam mu poradili, aby alespoň počkal do rána, protože podle jejich zkušeností může dívka třeba jen někde trávit čas s přáteli. Třiadvacátého června Ercole Orlandi informoval několikery římské noviny, které pak vydaly výzvu žádající o pomoc s pátráním po pohřešované dívce.

Jak se dalo očekávat, na výzvu se přihlásila spousta lidí s různými  „zaručenými“ (a bohužel si navzájem zcela odporujícími) sděleními. Někteří měli o dívce kupodivu hodně podrobné informace. Například jistý „Pierluigi“ věděl, že při hře na flétnu občas nosila brýle, jakýsi „Mario“ zase tvrdil, že Emanuele chce jen strávit léto mimo domov, ale vrátí se na svatbu své starší sestry, kde dokonce zahraje na flétnu.

Zmizení dívky či dítěte obecně bohužel není zase tak ojedinělý jev, v tomto případě ale celou kauzu obestíralo jisté tajemno kvůli tomu, že Emanuelin otec byl vatikánským úředníkem a patřil k blízkým papežovým spolupracovníkům.

O Emanuelině zmizení poprvé promluvil ve své modlitbě Anděl Páně v neděli 3. července 1983 i papež Jan Pavel II. a apeloval na svědomí případných únosců. Poté se objevila řada telefonátů od údajných pachatelů. Někteří požadovali peníze, jiní propuštění tureckého teroristy Mehmeta Aliho Agci, který dva roky předtím spáchal atentát na papeže.

Jako podvrh se ukázala nahrávka, která údajně obsahovala Emanuelino volání o pomoc. Únos zase dával do souvislosti se spiknutím a nátlakem na Vatikán v několika telefonátech jiný volající, kterého noviny překřtily na „L’Americano“. Spekulací a teorií se vyrojilo bezpočet, jednou měl v kauze údajně prsty bývalý (a zároveň i budoucí) premiér Giulio Andreotti, jindy prý byla do případu zapletena mafie nebo Vatikánská banka. Nic z toho se ovšem nepotvrdilo a pátrání zůstalo bezvýsledné.

Pátrání neustalo ani po čtyřech dekádách

V červnu 2011, tedy téměř přesně 28 let po Emanuelině zmizení, jeden údajný zaměstnanec italské bezpečnostní služby v televizi prohlásil, že Emanuele žije pod sedativy v Anglii a že důvodem únosu bylo to, že její otec Ercole (zemřel v roce 2004) věděl o praktikách praní špinavých peněz ve Vatikánu. Vyšetřování samozřejmě ani tuto verzi neprokázalo.

V květnu 2012 byla na základě anonymního oznámení otevřena a prohledána hrobka mafiána Enrica De Pedise zastřeleného v roce 1990, kde se sice našly neidentifikované kosti, ovšem mnohem starší. V červnu 2012 zase Agca prohlásil, že dívka žije v jednom klášteře v Turecku a svá tvrzení o pár let později zopakoval.

V říjnu 2018 byly nalezeny další lidské kosti neznámého původu v areálu apoštolské nunciatury v Římě, nicméně i tato stopa se ukázala jako lichá. Na základě anonymu bylo pak na žádost Emanueliny rodiny v čele s jejím bratrem Pietrem otevřeno v březnu 2019 několik hrobů na malém hřbitově pro německé poutníky Campo Santo Teutonico, ale opět bezvýsledně. Letos v lednu vatikánský státní zástupce Alessandro Diddi oznámil, že jeho úřad kauzu znovu prošetří. Zájem o případ oživila i čtyřdílná dokumentární série Netflixu Dívka z Vatikánu: Zmizení Emanuely Orlandi z roku 2022.

Co přesně se stalo s Emanuelou Orlandiovou, je tedy dodnes nejasné. Tvrzení papeže Františka, že dívka je v nebi, lze chápat jen jako snahu utěšit pozůstalé, nikoliv jako fundovanou informaci – zvlášť proto, že tento výrok František pronesl krátce po svém zvolení, kdy ještě rozhodně nemohl mít přístup k tajným vatikánským informacím (pokud k tomuto případu vůbec nějaké existují).

Nejpravděpodobnějším vysvětlením tedy zůstává, že Emanuele padla do rukou překupníků dívek, kteří ji unesli, pravděpodobně donutili k prostituci a následně zabili. Pro tuto teorii hovoří především informace o nabídce údajného záskoku na módní přehlídce a skutečnost, že pouhých šest týdnů před Emanuelou zmizela beze stopy další dívka z Říma - Mirella Gregoriová.