Poslanci ANO, za které jednala Alena Schillerová, návrh podali v květnu. Snížení mimořádné valorizace bylo podle nich retroaktivní a nabouralo legitimní očekávání důchodců. Sněmovní opozice rovněž zpochybnila způsob projednávání novely ve stavu legislativní nouze a s údajným nepřípustným omezením parlamentní rozpravy.

Veřejná jednání pléna, tedy sboru všech ústavních soudců a soudkyň, bývala před deseti a více lety častá. Ve druhém předsednickém období Pavla Rychetského, tedy v letech 2013 až 2023, jejich počet klesl. O většině návrhů na rušení zákonů plénum diskutovalo neveřejně a výsledek pak jen vyhlásil soudce zpravodaj s předsedou soudu. Výjimek bylo jen několik. Například v roce 2017 soud po veřejném jednání zrušil mechanismus stanovování výše úhrady zdravotnických prostředků z veřejného zdravotního pojištění.

V roce 2019 se plénum při ústním jednání zabývalo právní úpravou uchovávání provozních a lokalizačních údajů z telekomunikace. Vyslechlo řadu odborníků, nakonec ponechalo sporné zákony beze změn. V následujícím roce chtěl soud svolat veřejné jednání o Národním zdravotnickém informačním systému. Ani na jaře, ani na podzim 2020 to však nebylo možné kvůli šíření koronavirové nákazy, a soud si tak nakonec vyžádal jen písemná vyjádření.

Lednové jednání se bude týkat sporného zkrácení valorizace penzí. Průměrná měsíční penze podle novely vzrostla od června o 760 korun místo předpokládaných 1770 korun, jak by tomu bylo podle běžných zákonných pravidel. Snížení valorizace bylo podle vlády nutné pro stabilizaci veřejných financí, stát jen za letošek ušetří 19,4 miliardy korun. Opozice naopak mluvila o okrádání důchodců.

Plénum se problematikou čtyřikrát zabývalo na pravidelných neveřejných poradách. Nakonec soud dospěl k závěru, že by ústní jednání mohlo objasnit důležité okolnosti případu. Proto předvolal jako svědky oba ministry. Také si vyžádal stanovisko od Národní rozpočtové rady, odborného pracoviště CERGE-EI, České národní banky a Českého statistického úřadu. Stanoviska poslouží mimo jiné k posouzení, zda existovaly mimořádné okolnosti a panovala hrozba značných hospodářských škod.

ÚS podle mluvčí Kamily Abbasi zároveň vyzval účastníky řízení, aby soudu sdělili, zda budou navrhovat provedení dalších důkazů. „Jednání zjednodušeně řečeno slouží ke slyšení stran, podobně jako před obecnými soudy. O ústním jednání se proto vyrozumívají účastníci řízení (jejich zástupci). Také na něm probíhá dokazování, například svědeckými výpověďmi, vyjádřeními státních orgánů nebo posudky. Jednání je ze zákona veřejné,“ popsala Abbasi.

Soudce zpravodaj Jan Svatoň už má k dispozici zákonem vyžadovaná písemná vyjádření obou komor parlamentu a vlády, která se rozhodla vstoupit do řízení. Vláda se domnívá, že by ÚS měl návrh poslanců ANO zamítnout, poskytla k tomu obsáhlou argumentaci, včetně grafů makroekonomické situace. Zákonodárný sbor podle vyjádření předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) jednal v přesvědčení, že přijatý zákon je v souladu s ústavou a právním řádem. „Je na ÚS, aby v souvislosti s podaným návrhem skupiny poslanců na zrušení napadených ustanovení posoudil jejich ústavnost a vydal příslušné rozhodnutí,“ uvedla Pekarová Adamová.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) ve vyjádření za horní komoru shrnul proceduru schvalování novely. „Někteří senátoři označili návrh zákona za nesystémové a nekoncepční opatření, neboť řeší pouze jednu mimořádnou valorizaci, nedochází k trvalé změně valorizačního mechanismu. Zdůrazněna byla ekonomická situace, nutnost úspory veřejných financí a provedení důchodové reformy,“ konstatoval Vystrčil. Všechna zákonem vyžadovaná vyjádření i repliku poslanců ANO zpřístupnil soud na svém webu.