Spolupráce mezi USA a Ruskem by pak mohla být silným signálem vůči Íránu, jehož jaderné snahy ohrožují oba státy, stejně jako celý blízkovýchodní region, uvedl. "Dveře ke spolupráci mezi USA a Ruskem se postupně otevírají," prohlásil Levin, který je předsedou senátního branného výboru, dnes ve Washingtonu na konferenci o protiraketové obraně. Vzhledem k nesouladu mezi USA a Ruskem, pokud jde o zvažované rozmístění prvků americké protiraketové obrany do České republiky a Polska, se může zdát, že neexistuje realistická možnost pro spolupráci, konstatoval. Avšak pokud by se taková cesta nalezla, byl by to "případ, kde by se bezpečnost každého národa mohla pozvednout. Stojí to za to," dodal. S odkazem na slova ministra obrany Roberta Gatese poznamenal, že Severoatlantická aliance by takové úsilí uvítala. Demokratická poslankyně Ellen Tauscherová, která předsedá výboru pro vojenský rozpočet, považuje hrozby, že Írán bude schopný během několika let zasáhnout Evropu nebo USA, za přehnané. Podle ní by se měl nejdříve vyvinout a rozmístit protiraketový systém krátkého doletu, který by chránil americké jednotky v bojových operacích. Kontinentální USA jsou podle ní už dnes pod ochranou raket rozmístěných na Aljašce. "Zatímco je Írán na hony vzdálený ukončení vývoje mezikontinentálních raket dlouhého doletu, má už teď největší arsenál balistických raket středního a krátkého doletu na Blízkém východě," uvedla. Tyto zbraně jsou podle ní schopné zasáhnout americké vojenské síly a spojence v celém regionu. "Protiraketové střely navržené k rozmístění v Polsku by měly malou nebo vůbec žádnou schopnost obrany před existující íránskou hrozbou raketami středního a krátkého doletu," konstatovala poslankyně, o níž se hovoří jako o kandidátce na náměstkyni ministryně zahraničí pro kontrolu zbrojení a mezinárodní bezpečnost. Nástup administrativy prezidenta Baracka Obamy přináší příležitost k prozkoumání možností spolupráce s Ruskem, řekl senátor Levin. "Jaderně vyzbrojený Írán s balistickými raketami by byl hrozbou, k níž Rusko nemůže být, a já věřím že není, lhostejné," uvedl. Citoval bývalého sovětského prezidenta Michaila Gorbačova při jeho nedávné návštěvě Kongresu, že jaderně vyzbrojený Írán je pro Rusko dokonce větší hrozbou než pro USA. Americko-ruská spolupráce by vyslala do Íránu silný signál, uvedl Levin. Írán by čelil rostoucí jednotě vůči svým snahám vyvinout jadernou technologii. "Jinými slovy: americko-ruská spolupráce by mohla změnit geopolitickou dynamiku v regionu a snížit vzmáhající se sílu Íránu, státu podporujícího terorismus a ohrožujícího velkou část Blízkého východu, včetně arabského světa," řekl. Pentagon podle něho také potřebuje změnit způsob získávání technologií pro protiraketovou obranu, která stojí americké daňové poplatníky přes deset miliard dolarů každý rok. Stejně jako další řečníci na konferenci, včetně ředitele protiraketové agentury MDA generála Patricka O'Reillyho, podpořil snahy o důkladnější testy protiraketových systémů. Kritizoval velká zpoždění a rozsáhlé překračování rozpočtu a do financování celého systému se dožadoval zavedení řádné disciplíny. Místopředseda Sboru náčelníků štábů generál James Cartwright uvedl, že existuje řada možností k americko-ruské vojenské spolupráci, zejména v propojování údajů z dosavadních protiraketových varovných systémů. Globální hospodářská krize a tlak na vojenský rozpočet činí spolupráci s dalšími státy ještě důležitější. Koaliční vojenská spolupráce je v 21. století možná "více o zastrašování než o jednotlivém zbrojním systému", řekl. Kritik současné podoby protiraketové obrany, bývalý šéf testovacího oddělení Pentagonu Phillip Coyle označil dosavadní zkoušky za vesměs neúspěšné a navrhl řadu jejich zpřísnění. Uvedl rovněž, že radar, který by měl být umístěn v českých Brdech, má příliš krátký dosah na to, aby mohl navádět antirakety na cíle vypuštěné z Íránu. Střely umístěné v Polsku by byly relativně blízko Íránu, což na sestřelení raket vyžaduje podstatně kratší čas, než jaký byl zatím dosahován při testech, uvedl Coyle. Podle jeho názoru není Írán natolik "sebevrahem", aby odpaloval rakety, a poté čekal na zdrcující důsledky. Kdyby chtěl nepřítel překonat protiraketovou obranu, mohl by vypálit více raket naráz nebo použít krytí falešnými cíli a kamufláží, dodal.