Tým Pedra Hallala sesbíral data ze 122 zemí a celkem od 89 procent světové populace. Za dostatečnou fyzickou aktivitu přitom považoval 30 minut lekhého pohybu pět dní v týdnu, 20 minut těžšího pohybu třikrát týdně, nebo nějakou kombinaci těchto dvou činností.

Podle očekávání jsou lidé v bohatých zemích méně aktivní než v chudých a staří lidé méně aktivní než mladí.

Ne tak bez zajímavosti už je zjištění, že neaktivních žen je 34 procent, oproti 28 procentům mužů. Jsou však výjimky: Aktivnější ženy než muže mají například Chorvatsko, Finsko, Irák či Lucembursko.

Nejsedavější zemí světa je Malta. Nedostatek pohybu tu má 72 procent lidí.

Předsudky a realita

Američané zase překvapivě nenaplňují předsudky - 6 z 10 jich má pohybu dostatek, oproti 4 z 10 Britů.

V jihovýchodní Asii méně než čtvrtina lidí sedí alespoň 4 hodiny denně. V Evropě je to 64 procent. Rozdíly jsou však i mezi sousedy, zatímco jen 2 procenta Švýcarů chodí do práce pěšky, v Německu to dělá 23 procent lidí.

Zjištěná čísla jsou v každém případě alarmující. V důsledku technologického rozvoje nám chybí pohyb, jemuž by jinak při původním životě v přírodě nebylo možné se vyhnout. Podle jiného článku v časopise Lancet má navíc nedostatečný pohyb stejně negativní vliv na délku života jako kouření.