Každý desátý s vážným průběhem je ve věku 50 až 59 let. V první polovině týdne bylo v nemocnicích 9000 pacientů s covidem-19, což je nejvíc od začátku epidemie. Intenzivní péči potřebuje přes 1900 z nich.

„Často mladí nebo mladší lidé si myslí, že jich se to netýká. Jednoznačně dochází ke snižování věkového průměru přijímaných i těžce nemocných,“ uvedl ministr. Důvodem podle něj je, že řada starších se už z koronaviru vyléčila, jsou očkovaní a část z nich nemoci podlehla.

Průměrný věk lidí s těžkým průběhem covidu-19 je podle dat, která Blatný představil, 68,5 roku a medián 71 let. Čtvrtina žen, které se dostanou na JIP, jsou ve věku nad 80 let, 35 procent ve věku 70 až 79 let, téměř 19 procent 60 až 69 let a deset procent ve věku 50 až 59 let. U mužů je méně osmdesátiletých a starších, jen 16 procent. Sedmdesátníků téměř 37 procent a 26 procent šedesátníků. Obecně je mužů mezi hospitalizovanými na JIP asi 60 procent, častěji než ženy se tam dostanou i čtyřicátníci. Naopak žen je hospitalizováno více ve věku 30 až 39 let.

„Čím jsme starší, tím jsme nemocnější. Když se objeví onemocnění, které cílí na ty, kdo jsou nemocní, tak se to najednou plně projeví,“ řekl Blatný. Podle něj zvyšují riziko právě vážná onemocnění srdce, cukrovka nebo chronické nemoci dýchacích cest Například pětačtyřicetiletý pacient s ischemickou chorobou srdeční a cukrovkou je podle něj ve vysokém riziku a hrozí mu i úmrtí nad covid-19.

Postcovidový syndrom

Několik měsíců může trvat rekonvalescenční program, který pro pacienty vyléčené z nemoci covid-19 připravují odborníci z Nemocnice AGEL Prostějov. Díky speciálním cvikům se pacienti po prodělání nákazy novým koronavirem postupně zbavují zejména dechových potíží a únavy. ČTK to dnes sdělil primář Centra léčebné rehabilitace Nemocnice AGEL Prostějov Petr Konečný.

Ordinace lékařů podle Konečného stále častěji plní lidé, kteří se po vyléčení z covidu-19 nemohou dostat do stejné kondice jako před onemocněním. „Lze konstatovat, že těchto nových postcovidových diagnóz sledujeme celkově zvýšený výskyt za poslední rok. Postcovidoví pacienti mají nejčastěji různé potíže s dechem, kardiovaskulární obtíže, neurologické a pohybové problémy,“ uvedl Konečný.

Postcovidové pacienty trápí nejčastěji dechové potíže a celková únava. Podle Konečného nezáleží na tom, zda jde o staršího seniora či mladého člověka v produktivním věku. „Tito pacienti přitom nemají závažně plicní onemocnění, jsou 'jen' po prodělané infekci covid-19,“ podotkl.

Pacienti se na rehabilitaci dostávají z plicního postcovidového centra prostějovské nemocnice. Při příchodu do Centra léčebné péče je každý vyšetřen rehabilitačním lékařem, který stanoví rehabilitační plán a předepíše procedury. Následně si pacienta přeberou do péče zkušení fyzioterapeuti a pod jejich dohledem provádí respirační fyzioterapii, dechovou gymnastiku a rekondiční cvičení.

„Rehabilitace je cílená, pacientovi ušitá na míru. Je nebolestivá a pomocí pohybové a dechové terapie zlepšuje kondici, celkový stav, kardiovaskulární a dechové funkce,“ uvedl Konečný. Pacienti Centra léčebné péče Nemocnice AGEL Prostějov rehabilitují ambulantně pod vedením terapeutů v průměru šest až 12 týdnů, nezřídka i déle. „Zaleží i na aktivním přístupu každého pacienta při domácí rehabilitaci a cvičení, dodržování zdravých životních návyků a doporučení, jako je zdravě se stravovat, optimálně pohybovat, nekouřit, dostatečně spát, nestresovat a umět relaxovat,“ dodal Konečný.