Další unesené letadlo islamisté namířili do budovy Pentagonu u Washingtonu. Čtvrtý letoun se zřítil nedaleko Pittsburghu. Celkem o život přišlo 2996 lidí a přes 6000 jich bylo zraněno. 

K útokům se přihlásil saúdskoarabský miliardář Usáma bin Ládin a jeho teroristická organizace Al-Káida. Atentáty provedlo 19 teroristů arabského původu (15 z nich bylo občany Saúdské Arábie), kteří zahynuli spolu s oběťmi. Bin Ládin - nejhledanější terorista světa - byl zabit americkými vojáky v květnu 2011 v Pákistánu. 

MÍSTO: Manhattan (New York), Pentagon (Washington), Pensylvánie 

OBĚTI: 2977 obětí a 19 únosců; z toho v letadlech zahynulo 265 osob včetně únosců 

LETADLA, jimiž byly útoky provedeny

Boeing 767 společnosti American Airlines (92 lidí, včetně pěti únosců) - linka č. 11 z Bostonu do Los Angeles; do severní věže Světového obchodního střediska (WTC) narazil v 8:46 (14:46 SELČ); při nárazu pilotoval Egypťan Muhammad Atta. 

Boeing 767 společnosti United Airlines (65 osob, včetně pěti únosců) - linka č. 175 z Bostonu do Los Angeles; do jižní věže WTC narazil v 9:03 (15:03 SELČ); při nárazu pilotoval zřejmě Marván Šihhí. 

Boeing 757 společnosti American Airlines (64 osob, včetně pěti únosců) - linka č. 77 z Washingtonu do Los Angeles; v 9:43 (15:43 SELČ) narazil do budovy Pentagonu ve Washingtonu; v době nárazu pilotoval zřejmě Haní Handžúr. 

Boeing 757 společnosti United Airlines - (44 osob, včetně čtyř únosců) - linka č. 93 z Newarku do San Franciska; v 10:10 (16:10 SELČ) se po potyčce cestujících a posádky s únosci zřítil v Pensylvánii u Shanksville; pilotoval Zijád Džarráh. 

VYŠETŘOVÁNÍ 

Atentáty provedlo 19 teroristů arabského původu (15 z nich bylo občany Saúdské Arábie), kteří zahynuli spolu s oběťmi. K útokům se posléze přihlásil saúdskoarabský miliardář Usáma bin Ládin a jeho teroristická organizace Al-Káida. Nejhledanější terorista světa byl dopaden a zabit v květnu 2011 v Pákistánu. 

V listopadu 2002 vznikla Národní komise pro vyšetřování teroristických útoků na USA, která za dva roky vyslechla 1200 lidí a prošla přes 2,5 milionu stran dokumentů. V červenci 2004 došla mj. k závěru, že útoky provedli členové Al-Káidy a že před útoky systémově (v koordinaci) selhaly zpravodajské služby USA. 

FAKTA O OBŽALOVANÝCH A ODSOUZENÝCH

Letos v červnu vojenský soud ve věznici Guantánamo na Kubě zahájil další z předběžných líčení s pěticí obviněných. Před soudem stanuli Pákistánci Chálid Šajch Muhammad (údajný strůjce útoků) a jeho synovec Alí Abdal Azíz, Jemenci Ramzí bin Šibh a Valíd Attaš a Mustafá Ahmad Havsáví ze Saúdské Arábie. Pokud soud dospěje k rozhodnutí o jejich vině, hrozí jim trest smrti. Samotný "proces století" je však ještě nedohlednu, konat se má zřejmě koncem roku 2014. 

Za útoky z 11. září byli zatím odsouzeni jen dva lidé - Francouz marockého původu Zacarias Moussaoui a Maročan Munír Mutasádik. Moussaoui za přípravu útoků dostal v roce 2006 doživotní trest bez možnosti propuštění. Mutasádikovi potvrdil v roce 2007 hamburský soud 15 let vězení za podporu útoků (odsouzen byl poprvé v roce 2003, proces se poté opakoval). Odvolání obou byla zamítnuta. 

EKONOMICKÉ ZTRÁTY

Podle zprávy analytického ústavu Rand Institute for Social Justice z listopadu 2004 obdrželi poškození útoky z 11. září odškodnění 38,1 miliardy dolarů. Z toho pojišťovací společnosti zaplatily 51 procent, vláda rozdělila 15,8 miliardy dolarů (tj. 42 procent) a charitativní organizace přispěly 2,7 miliardy. 

V New Yorku bylo kromě WTC vážně poškozeno či zničeno 50 dalších budov v jižní části Manhattanu (2,25 milionu metrů čtverečních kancelářských ploch); odklízecí práce trvaly do května 2002 a přišly na 750 milionů dolarů. Z Ground Zero bylo odvezeno 1,8 milionu tun trosek, záchranářské a úklidové týmy tam strávily 261 dní. 

OSTATNÍ 

Administrativa tehdejšího prezidenta George Bushe na čin Al-Káidy reagovala vyhlášením války terorismu, během které USA zostřily bezpečnostní opatření v zemi a posílily moc tajných služeb.

Zároveň ani ne měsíc od útoků zahájily válku proti Afghánistánu, kde tehdy vládnoucí islamistické hnutí Taliban ukrývalo bin Ládina. O několik let později USA dobyly Irák, který rovněž vinily ze spolupráce s teroristy.