Nejdražší stavbou, jakou kdy lidstvo vytvořilo, není žádný palác, přehrada ani gigantické letiště, ale konstrukce, která většinu své existence tráví mimo lidský zrak – vysoko nad našimi hlavami. Mezinárodní vesmírná stanice, známá pod zkratkou ISS, je vrcholným dílem technologické spolupráce a současně nejdražším samostatným objektem, jaký byl kdy postaven. Odhadovaná cena celé konstrukce, výzkumného vybavení a podpůrných letů se pohybuje kolem 150 miliard dolarů. Tato částka zahrnuje nejen samotnou stavbu, ale i dopravu modulů na oběžnou dráhu a dlouhodobý provoz.

zdroj: Profimedia.cz

Od modulu Zarya k plnohodnotnému městu na oběžné dráze

Příběh ISS začal v listopadu 1998, kdy byl z kazašského kosmodromu Bajkonur vypuštěn první modul stanice – ruský Zarya. Byl to jen malý začátek obří mozaiky, která se v následujících letech rozrostla do podoby rozsáhlého komplexu o velikosti fotbalového hřiště. Připojovaly se k němu další moduly z dílen NASA, ruského Roskosmu, evropské ESA, japonské agentury JAXA a kanadské CSA. Každý nový díl znamenal složitou logistiku, precizní manévry a práci astronautů ve volném prostoru.

Výstavba trvala roky a vyžadovala přes třicet startů raket, nespočet zásobovacích letů a stovky hodin práce ve stavu beztíže. Stanice se dnes pohybuje zhruba 400 kilometrů nad Zemí rychlostí přes 27 tisíc kilometrů za hodinu a obkrouží planetu přibližně šestnáctkrát za den. Na palubě běžně pobývá sedm členů posádky, ale při střídání expedic nebo při návštěvě soukromých misí se počet dočasně zvyšuje. Momentálně se na stanici nachází jedenáct lidí – dlouhodobá posádka Expedice 73, čtveřice astronautů z mise Crew-11 a účastníci komerční mise Axiom Mission 4.

Laboratoř bez gravitace a brána k budoucím misím

ISS není jen technologickým zázrakem, ale především vědeckým pracovištěm, jaké na Zemi nemá obdoby. V prostředí mikrogravitace zde vědci testují biologické procesy, chování materiálů a nové technologie. Aktuálně se na palubě provádí více než šedesát experimentů, do kterých je zapojeno přes třicet zemí. Mezi nimi jsou projekty sledující vliv beztíže na lidské buňky, pokusy s pěstováním rostlin bez gravitace, testy nových kovových slitin či detailní pozorování atmosféry a povrchu Země.

zdroj: Profimedia.cz

Astronauti také pravidelně vyrážejí na výstupy do volného prostoru. Nedávno instalovali modernizovaný solární panel iROSA, který zvýší energetickou kapacitu stanice, a přemístili komunikační anténu pro efektivnější spojení s komerčními kosmickými loděmi. Tyto činnosti jsou nejen praktické, ale i symbolické – dokazují, že ISS je živým, neustále se vyvíjejícím projektem, nikoli pouhou zmrzlou památkou na éru pilotovaných letů.

Za více než čtvrtstoletí hostila stanice tisíce experimentů a stala se nepostradatelnou pro testování postupů a zařízení, které budou klíčové při plánovaných cestách na Měsíc a Mars. I když se blíží doba, kdy ISS nahradí nové stanice – ať už čistě komerční, nebo mezinárodní – její odkaz zůstane. Zůstane jako připomínka, že lidstvo je schopno investovat obrovské prostředky, úsilí a spolupráci do projektu, který překračuje hranice států i planetární atmosféry.