Tajná dohoda naštvala šéfa australské vlády - sám má však možná máslo na hlavě

MAGAZÍN - Magazín autor: red

Australský premiér Scott Morrison byl nedávno nepříjemně překvapen. Vláda federálního státu Viktorie totiž potichu obešla centrální úřady a uzavřela dohodu s Čínou, a to navíc v době, kdy tajné služby varují, že Peking chce v zemi šířit svůj vliv. Dohoda se týká účasti státu na infrastrukturních projektech kontroverzní nové Hedvábné stezky. 

Australský premiér Scott Morrrison

Australský premiér Scott Morrrison,zdroj: Profimedia.cz

Morrison prohlásil, že dohoda oslabuje schopnost federální vlády provádět zahraniční politiku. Novinářům řekl, že se vláda státu Viktorie pustila do "záležitostí mezinárodních vztahů", aniž to dopředu prokonzultovala. "Znají (vláda státu Viktorie) velmi dobře naši pozici a já si myslím, že nebylo příliš nápomocné a užitečné podnikat kroky v těchto záležitostech," dodal.

Premiér státu Viktorie Daniel Andrews řekl, že dohoda pomůže "odblokovat obchodní a investiční příležitosti čínské ambiciózní iniciativy nové Hedvábné stezky". Kritici však označují Andrewse za naivního, neboť podle nich nechápe, že Čína využívá iniciativu k šíření vlivu prostřednictvím slibů o budování velkých infrastrukturních projektů. Další tvrdí, že Andrews uzavřel dohodu s Čínou z politicky oportunních důvodů: Za méně než dva týdny se v jeho státě konají volby.

Nehledě na jeho motivaci vytváří dohoda pro Čínu precedent, jak obejít lídry v Canbeře a získat si přízeň jednotlivých federálních států individuálně.

"Myslím, že z velké části je cílem Pekingu vzkázat ostatním státům a teritoriím, že není dobré být poslední, kdo (spolupráci) podepíše," řekl Michael Shoebridge z výzkumného centra Institut pro australskou strategickou politiku. "Stejný vyjednávací přístup Peking předvádí i v jiných zemích," dodal.

Není zcela jasné, čeho přesně se dohoda se státem Viktorie bude týkat, avšak projekty nové Hedvábné stezky v jiných zemích bývají rozsáhlé. Za prezidenta Si Ťin-pchinga slíbila Čína v posledních pěti letech miliardy dolarů na stavby silnic, elektráren, letišť či přístavů po celé Asii, Africe a Evropě. Iniciativa je zároveň klíčovým bodem zahraniční politiky Siovy vlády. Využívá velké infrastrukturní projekty jako prostředku, jak si dělat ve světě přátele a šířit vliv.

Pro tyto projekty nabízejí čínští vládou kontrolovaní věřitelé velké sumy peněz ve formě úvěrů nebo finančních záruk. Peníze často doprovází požadavek, aby se na plánování a stavbě co nejvíce podílely čínské firmy a čínští dělníci. To na druhé straně minimalizuje okamžitý hospodářský prospěch pro hostitelskou zemi.

Například Pákistán v posledních letech přijal od Číny miliardy dolarů jako půjčky na infrastrukturní projekty. Podmínky těchto půjček zůstávají z velké části neveřejné. V součtu Čína slíbila Pákistánu více než 60 miliard dolarů na stavbu silnic, přístavů, elektráren a průmyslových zón. Nyní ale Pákistán žádá o záchrannou osmimiliardovou půjčku od Mezinárodního měnového fondu a další peníze si chce půjčit od Saudské Arábie a opět od Číny.

Srí Lanka se u Číny zadlužila kvůli stavbě přístavu, který nebyl ekonomicky životaschopný. Vyjednávání o změně smlouvy, podle níž měla Srí Lanka Číně za investici splácet miliardy dolarů, skončilo tak, že Peking dostal přístav do nájmu na 99 let. Dohoda z prosince loňského roku vyvolala mezinárodní kritiku, která iniciativu nové Hedvábné stezky vykreslovala jako past na chudé země.

Malajsijský premiér Mahathir Mohamad nedávno zrušil dva velké projekty spojené s Číňany v hodnotě 22 miliard dolarů, které schválila předešlá malajsijská vláda.

I Canberra podepsala 

Austrálie musela dlouho vyvažovat dobré hospodářské vztahy s Čínou se strategickým bezpečnostním spojenectvím se Spojenými státy. Úspěšně se jí dařilo udržovat obě velmoci spokojené. Podle profesora Michaela Clarka z Australské národní univerzity však tato strategie přestala být s asertivní politikou Si Ťin-pchinga a nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu možná.

Federální vláda si podle profesora Clarka bude muset vyjasnit svou pozici vůči tomu, zda budou jednotlivé australské státy moci od Číny přijímat financování pro projekty nové Hedvábné stezky.

Vláda v Canbeře má sice námitky vůči rozhodnutí státu Viktorie připojit se k čínské iniciativě, přitom ale i ona nedávno podepsala podobnou dohodu.

Federální ministr obchodu letos v září podobně v tichosti podepsal s Čínou memorandum o porozumění, podle kterého budou Austrálie a Čína moci spolupracovat na infrastrukturních projektech iniciativy ve třetích zemích. Podrobnosti dohody zatím federální vláda nezveřejnila.

Tagy: Čína Austrálie zahraničí australská politika australská vláda diktatury a neliberální demokracie hedvábná stezka

Zdroje: ČTK,The New York Times