Strojvůdců je v Česku dlouhodobě nedostatek. Podle Drážního úřadu má licenci 9565 strojvůdců, dopravcům jich schází minimálně 300.

Právě to vede podle federace k jejich přílišnému využívání. Vondrovic odmítl, že by dopravci, především ti větší, nedodržovali zákonné lhůty, podle kterých mohou strojvedoucí být ve službě maximálně 13 hodin.

Problémem jsou ovšem časté přesčasy, které dopravci využívají. Například České dráhy v minulosti připustily, že nedostatek strojvůdců nahrazují přesčasovými směnami do limitů, které povoluje zákon. Časté služby tak mohou i při dodržování minimálně 11hodinového odpočinku, jak nařizuje zákon, způsobovat problémy.

Problémy s personálním nedostatkem prohlubují i časté výluky a s tím rostoucí výkony na železnici. Strojvedoucí tak musí často jezdit v mimořádných režimech, na tratích které neznají, případně se stroji, se kterými nemají tolik zkušeností.

S tím souvisí i nasazování mladších strojvůdců na složité trasy. Nezkušení strojvůdci se pak podle Vondrovice mohou dostávat do situací, které neznají, což v kombinaci s možnou únavou může vést ke špatným rozhodnutím.

Prezident federace připustil, že někteří strojvůdci jezdí pro více dopravců najednou a málo odpočívají. Strojvůdce si takto najímají zejména menší dopravci, případně zahraniční. Podle Vondrovice je to složité ohlídat, protože licence pro řízení vlaků je osobním vlastnictvím každého strojvedoucího. Je tak na něm, kde všude ji využije. "V současnosti to nikdo zakázat nemůže," podotkl. Kontrolu volného času podle Drážního úřadu zatím zákon neumožňuje.

"Ten problém se pak kumuluje, přetěžování, přesčasy, časté výluky, složité předpisy, případně působení u více dopravců, vede strojvůdce do krizových situací, které při únavě mohou způsobovat chyby," řekl.

Jedním z problémů, o kterém se v souvislosti s incidenty z poslední doby hovoří, je chování strojvůdců. Ti se podle některých zpráv nedostatečně věnují řízení a během jízdy používají například mobilní telefony ke sledování filmů nebo hraní her.

"To si nedovedu představit, takové fámy šíří někdo, kdo za tím kniplem v kabině nikdy neseděl," ohradil se Vondrovic. Podle něj strojvedoucí během jízdy opravdu mobilní telefony používají, zdůraznil však, že ke služebním účelům. Strojvedoucí například komunikují s výpravčími nebo dispečinkem o situaci na trati. "Pokud je někdo používá k něčemu jinému, jde o zcela ojedinělý případ," dodal.

Podle federace jsou nutné změny, které by řešily problémy s nedostatkem strojvůdců a jejich přetěžování. Vondrovic podpořil také zavedení kontrolního systému, který chce zavést Drážní úřad - tzv. monitoringu licence strojvedoucího.

Systémové chyby nejsou, tvrdí vedení 

České dráhy provedly od minulého týdne 300 namátkových kontrol strojvůdců, nezjistily žádná systémová pochybení, prohlásil po dnešním jednání vedení společnosti generální ředitel státního dopravce Miroslav Kupec. 

Kontroloři dle něj ověřují přípravu strojvůdců před jízdou a následně jejich chování během cesty. 

Podle šéfa dopravce tak jsou za incidenty převážně individuální selhání strojvůdců. Chyby podle něj dělají mladší i starší strojvůdci, a to na různých tratích a v odlišných vozech. "Neexistuje žádný společný jmenovatel těch nehod, jde o různé chyby," řekl.

Kontroly budou podle něj pokračovat. Kupec připomněl, že podnik rovněž prosazuje právě zavedení monitoringu licence strojvedoucích. Dopravci by v takovém případě museli před každou jízdou zadat údaje strojvůdce a systém by zjistil, zda strojvůdci například nejezdí místo odpočinku u konkurence. Zavedení systému je součástí návrhu novely zákona o drahách, který nyní řeší poslanci.

Bodový systém ano, kamery ne 

Kupec souhlasí s nápadem na bodové hodnocení strojvůdců, o němž v úterý hovořil ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Šéf státního dopravce naopak nechce zavádět do kabin strojvůdců kamery, podle něj by to na strojvůdce vytvořilo tlak, který by mohl vést k nervozitě a dalších chybám.

Vedení podniku se na dnešním jednání shodlo, že je vhodné rozšířit praktický výcvik strojvůdců. Současná celkově roční výuka se nerozšíří, větší důraz ovšem chce dopravce klást právě na praxi. "V minulosti strojvůdci museli absolvovat 30 týdnů praktické výuky. To se poté snížilo, nyní se ovšem chceme k tomuto číslu znovu přiblížit," uvedl Kupec.

Zákon vyžaduje minimálně 12 týdnů praktického výcviku nového strojvedoucího. České dráhy podle mluvčího Radka Joklíka nyní mají praxi na 16 až 24 týdnů podle individuálních schopností uchazeče. Praktická výuka zahrnuje vedle jízdního zácviku manipulaci se železničními vozy, například posunování vlaků.

Větší praxe podle něj pomůže strojvůdcům získat větší jistotu při jízdě. Podnik kvůli tomu pořídí dva tréninkové trenažéry - budou je používat i starší strojvedoucí, kteří by se tak mohli zbavit špatných návyků.

Počet mimořádných událostí na železnici letos prudce vzrostl, za první dva měsíce jich inspektoři museli řešit už 220, meziročně o čtvrtinu více.