Mor. Slovo, které samo o sobě dodnes vyvolává husí kůži. Smrtící nákaza, která ve 14. století proměnila Evropu v jeden obrovský hřbitov, si podle historiků vyžádala kolem 200 milionů obětí. V době, kdy medicína neznala bakterie ani hygienu, stačilo pár blech z nakažených krys a celé vesnice mizely z mapy. Nejhorší rána přišla mezi lety 1347–1351, kdy takzvaná Černá smrt pohřbila jen v Evropě na 50 milionů lidí. Třetina obyvatelstva zmizela během pár let – království se hroutila, města osiřela, lidé věřili, že nastal konec světa. Bakterie Yersinia pestis však nikdy nezmizela. Čekala, ukrytá v tělech hlodavců a jejich blech, aby se znovu připomněla. A připomíná se i dnes – v době antibiotik, kosmických letů a umělé inteligence.

Od středověkých hřbitovů k americkým horám

Severní Amerika byla po staletí chráněna svou izolací. I kdyby se mor dostal na loď, dlouhé a úmorné plavby většinou nemoc vyčerpaly dřív, než dorazila do přístavu. To se změnilo s vynálezem parníků. V roce 1900 se Yersinia pestis poprvé vylodila v San Francisku – a začalo americké dějství této temné historie. Během prvních měsíců se nakazily stovky lidí, většina zemřela, a bakterie se uchytila v populacích divokých hlodavců na západě USA. Od té doby se mor na americkém Západě drží. Nejčastěji se objevuje v Novém Mexiku a Arizoně, ale Kalifornie není výjimkou. Oblast Lake Tahoe je dokonce považována za ohnisko, protože zdejší příroda – vyšší nadmořská výška, hojnost syslů a burunduků – poskytuje moru ideální prostředí. Studie z roku 2015 ukázala, že nemoc se daří v horských oblastech do výšky 6 500 stop. A jezero Tahoe? Leží ve výšce 6 200 stop.

zdroj: Profimedia.cz

Letošní případ z South Lake Tahoe proto není náhodou. Obyvatel města se nakazil pravděpodobně po kousnutí infikovanou blechou během kempování. Naštěstí vyhledal pomoc včas a léčí se doma pod dohledem lékařů. Úřady však bijí na poplach: mezi lety 2021 a 2024 bylo v okrese El Dorado nalezeno 41 hlodavců nakažených morem. A jen v roce 2025 už čtyři další – všichni v oblasti Tahoe Basin.

Starý nepřítel v moderní době

Symptomy se objevují zhruba do dvou týdnů: horečka, nevolnost, slabost a bolestivě zduřelé lymfatické uzliny – buby, které daly nemoci její jméno bubonický mor. Pokud se infekce rozšíří do plic (plicní mor) nebo krve (septikemický mor), šance na přežití prudce klesají. Ve středověku to znamenalo jistou smrt. Dnes máme antibiotika – ale jen pokud jsou podána včas. A i když je moderní medicína silná, přenašeči jsou stále všude. Blechy na veverkách, syslech, burunducích nebo domácích mazlíčcích, kteří se dostanou k norám hlodavců. Úřady proto doporučují: vyhýbat se mrtvým či nemocným hlodavcům, používat repelenty s DEET a držet psy a kočky na vodítku.

zdroj: Profimedia.cz

Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) uvádějí, že v USA se objeví průměrně sedm lidských případů ročně. Většina na západě. V roce 2020 byl mor potvrzen v South Lake Tahoe, v roce 2015 v Yosemitském národním parku, loni v Coloradu. Příběh, který měl být dávno u konce, se tak dál odehrává v reálném čase. Mor už dávno není „černou smrtí“, která by drtila celé kontinenty. Ale zůstává stínem, připomínkou, že ani v 21. století nejsme v bezpečí před hrozbami, které kdysi otřásly samotnými základy civilizace. Stačí jediné kousnutí blechy – a dějiny se mohou začít opakovat.