Vize jeho působení na Pražském hradě stojí na dvou pilířích. Prvním z nich je upevnění pozice České republiky ve společnosti demokratických zemí s prozápadní orientací. Druhým celková změna nálady ve společnosti, aby lidé uvěřili, že mohou něco změnit, pokud chtějí.

Pavel řekl, že se mu podařilo splnit většinu krátkodobých cílů a rozpracovat většinu cílů dlouhodobých. Poděkoval svému týmu z Kanceláře prezidenta republiky, ale i ze Správy Pražského hradu a Lesní správy Lány.

Pavel se stal prezidentem 9. března. Připomněl, že po nástupu do úřadu řekl, že raději bude kritizován za vysokou aktivitu než za vlažný start. Podotkl, že měl oprávněný pocit, že po předchozím prezidentovi Miloši Zemanovi je co dohánět. Dal si proto za úkol znovu nastavit směr a způsob, jakým má hlava státu při svých povinnostech postupovat. I když bylo podle něj uplynulé období hodně náročné, většinu krátkodobých cílů považuje za dotažené do konce, dlouhodobé se podle něj podařilo rozpracovat. Poděkoval proto svému týmu.

Za největší úspěch označil to, že byl nastartován směr a způsob, kterým by rád pokračoval dalších pět let. „Je to směr ke splnění celkové vize mého prezidentství. Vize, která, jak věřím, může naši zemi posunout tam, kde bychom ji rádi viděli,“ řekl.

Stojí na dvou pilířích. První se týká zapojení Česka mezi demokratické země s jasnou prozápadní orientací. „Chci být prezidentem, který pomůže zvýšení vlivu a respektu naší země v mezinárodním prostředí,“ řekl. Druhým pilířem pak prezident chce přispět k celkové změně nálady ve společnosti. „Rád bych se po pěti letech ohlédl přes rameno a zjistil, že v Česku žije daleko více lidí, kteří věří tomu, že když něco chtějí zkusit nebo něčeho dosáhnout, tak mohou,“ řekl.

Dodal, že úspěch svého prezidentství by rád viděl v tom, že národ získá zpět zdravé sebevědomí a odhodlání měnit věci k lepšímu. Přál by si, aby Česko lépe dokázalo využívat všech zdrojů, které má k rozvoji svých lidí. „Podmínky k tomu, abychom, řečeno sportovní terminologií, hráli první ligu, máme více než příznivé,“ uvedl. Jako prezident chce lidem připomínat, aby na to nezapomínali.

Pavel je přesvědčen, že změna atmosféry a přístupu ke světu Česku umožní zbavit se apatie a dosáhnout rychlého pokroku v mnoha věcech, které ho trápí. Cesta podle něj vede přes tisíce malých kroků a trpělivé hledání možností, jak problémy řešit, nebo přes „spojování ostrůvků pozitivní deviace“. „V tom vidím smysl a zároveň cestu z toho, co Václav Havel nazýval blbou náladou a co se u nás bohužel znovu opět zabydlelo,“ doplnil.

Pavel si stanovil osm oblastí slibů, které chtěl během prvních 100 dnů ve funkci splnit. Týkaly se otevírání Hradu veřejnosti, transparentní komunikace, zvyšování politické kultury v zemi, spolehlivé zahraniční politiky, pomoci s problémy občanů v regionech nebo jmenování ústavních soudců.

Část z nich je podle Pavla a ředitelů jednotlivých hradních odborů splněna, část rozpracována. Odsunuta například byla schůzka zástupců vlády a opozice k důchodové reformě. Kancléřka Jana Vohralíková řekla, že reorganizace prezidentské kanceláře začne platit od 1. července. Od začátku příštího roku by měl být spuštěn projekt, který umožní odstranit zbývající bezpečnostní zábrany umístěné na vstupech do Hradu.

Na středečním kulatém stolu s experty, který se týkal otevírání Hradu, se domluvili, že chtějí z Hradu udělat přirozené útočiště pro trávení volných chvil. Vohralíková slíbila větší péči o návštěvníky a vybudování široce působícího návštěvnického centra. Posílit chce nabídku gastronomie a kultury. Vzniknou dva poradní orgány, které se budou věnovat programové náplni Hradu a jeho architektuře.

Mluvčí prezidenta Markéta Řeháková řekla, že Hrad postupně ubírá z množství rozhovorů, které Pavel poskytuje. Důvodem je, aby se nestal komentátorem aktuálního dění, ale hovořil v okamžiku, kdy to je zapotřebí.

Hrad také slíbil komplexní strategii týkající se zapojování mladých lidí do veřejného dění. Stát bude na týmu ambasadorů, který se již sešel začátkem června. Jsou v něm lidé zabývající se technologiemi, komunikací, duševním zdravím nebo sportem. Ambasadoři a jejich činnost se budou postupně propojovat s činností a programem prezidenta.

Tomáš Richter, který vede tým prezidentových poradců, dnes oznámil, že poradkyní pro vzdělávání se stala učitelka Silvie Pýchová, která působí jako programová manažerka Partnerství pro vzdělávání 2030+.

NATO by podle Pavla mělo zaujmout na summitu jasný postoj ohledně členství Ukrajiny

Členské státy NATO by na nadcházejícím summitu ve Vilniusu měly zaujmout jasný postoj ohledně možnosti poválečného vstupu Ukrajiny do aliance, řekl v rozhovoru se stanicí Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) Petr Pavel. Členství Ukrajiny v Evropské unii a NATO vidí jako jedinou záruku stability regionu.

„Velmi bych uvítal jasné vyjádření o budoucím členství Ukrajiny, až skončí válka. Je jasné, že přístupový proces nemůže začít, když je země stále ve válce (s Ruskem),“ řekl Pavel. „Pevně věřím, že všichni lídři pochopí, že mít Ukrajinu na palubě - jak v NATO, tak v EU - je pravděpodobně jedinou zárukou, jak zajistit stabilitu v tomto regionu, jak posílit NATO i EU a jak udržet Rusko a jeho agresivní politiku na uzdě,“ dodal český prezident.

Pavel dále uvedl, že členství Ukrajiny v NATO by mělo přínos pro alianci samotnou. Kdyby dnes byla Ukrajina členem aliance, byla by podle něj „bezpochyby nejzkušenější armádou v NATO“. Po technické a procedurální stránce bude ukrajinská armáda velmi brzy připravena na členství, míní.

Ruská invaze na Ukrajinu bude klíčovým tématem červencového summitu aliance v litevském hlavním městě. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg minulý týden řekl, že aliance musí diskutovat o možnostech, jak Ukrajině poskytnout bezpečnostní záruky pro dobu po skončení ruské války proti Ukrajině. Vstup Ukrajiny podporují zejména státy takzvaného východního křídla NATO, jiné členské země se ohledně perspektiv Kyjeva vyjadřují dosud neurčitě.

O ukrajinské protiofenzivě z posledních dní bývalý náčelník generálního štábu české armády a předseda vojenského výboru NATO soudí, že ještě plně nezačala. Současné boje na jihu a východě země, při nichž ukrajinská armáda dobyla několik vesnic, nazval přípravnými operacemi.

Pavel se rovněž vyslovil pro to, aby Rusové žijící v západních zemích podléhali přísnějšímu dohledu než v minulosti, „protože jsou občané země, která vede agresivní válku“. Situaci přirovnal k „přísnému dohledovému režimu“, v němž za druhé světové války žili Japonci ve Spojených státech. „To je jednoduše cena války,“ dodal Pavel s tím, že přísnější dohled by měly uplatňovat zejména tajné služby.

USA za druhé světové války preventivně deportovaly více než 100 000 amerických Japonců do internačních táborů. Vláda ve Washingtonu se za tento čin později oficiálně omluvila a dotčeným nabídla finanční odškodnění.