Třetí by byla koalice Spolu, tvořená ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, kterou by volilo 16,6 procenta občanů. Vyplynulo to z dubnového volebního modelu agentury STEM. Pokud by se strany ve volbách utkaly samostatně, bylo by podle jejího modelu vítězem ANO s 23,8 procenta hlasy. Následovali by Piráti 18,6 procenta hlasů a SPD s 12,9 procenta. Do dolní parlamentní komory by se dostalo samostatně sedm stran, případně čtyři strany a dvě koalice.

Vládní ANO podle zjištění STEM v současné koronavirové situaci ztrácí, přesto si v modelu se samostatnými stranami udržuje vedení. Proti předchozímu únorovému průzkumu podpora hnutí klesla o šest procentních bodů. Podpora Pirátů se o té doby téměř nezměnila, naopak u SPD stoupla o 3,4 bodu. O 2,4 bodu na 11 procent se zvýšila podpora STAN, které by v případě samostatné kandidatury bylo ve volbách na čtvrtém místě. Do Sněmovny by se dostaly samostatně ještě ODS s 8,7 procenta hlasů, ČSSD s 6,6 procenta a komunisté s 5,1 procenta. Občanští i sociální demokraté si přitom od února polepšili, naopak komunisté pohoršili.

V případě konání voleb s ohlášenými koalicemi by na čtvrtém místě skončilo SPD, které by volilo 12,8 procenta lidí. Pátá ČSSD by měla sedmiprocentní podporu a šestá KSČM 5,2 procenta hlasů. Model s ohlášenými koalicemi STEM zveřejnil poprvé, nelze tak u něj vysledovat vývoj podpory.

Na vítězství koalice Pirátů a STAN před hnutím ANO před časem ale ukázaly průzkumy jiných agentur. Například podle volebního modelu agentury Data Collect by uvedená koalice vyhrála volby v březnu se ziskem 28,5 procenta hlasů a ANO by mělo hlas 22,1 procenta voličů. Podle modelu agentury Kantar CZ by Piráti a STAN měli spolu v březnu ve volbách 30 procent a ANO 23,5 procenta hlasů. Volební vítězství přisoudil koalici Pirátů a STAN i model agentury Ipsos, podle něj by v březnu vyhrála se ziskem 26,9 procenta hlasů. ANO, které si v průzkumech do té doby udržovalo vedoucí postavení, by mělo 25,3 procenta hlasů.

Veřejnost hodnotí prezidenta

Hodnocení prezidenta Miloše Zemana ze strany veřejnosti se proti loňskému podzimu dál zhoršilo. Celkově si vysloužil za své počínání od lidí při hodnocení jako ve škole průměrnou známku 3,8. Na podzim to bylo 3,6. Vyplynulo to z aktuálního průzkumu agentury STEM/MARK, která zaznamenala zhoršení hodnocení hlavy státu již na podzim. Nyní si Zeman pohoršil ve všech hodnocených oblastech a nejvýrazněji ve své dosud velmi „silné disciplíně“, a to zájmu o problémy občanů.

Zemanův zájem o problémy občanů dotázaní ohodnotili průměrnou známkou 3,7, na podzim to bylo 3,4. Nejkritičtější jsou ale lidé k prezidentovi za je aktivitu v době koronakrize a jeho způsob vystupování na veřejnosti, dostal za to v průměru „čtyřku“. Proti podzimu je to mírné zhoršení.

Od podzimního průzkumu se mezi lidmi zvýšilo i vnímání nedůležitosti prezidentské funkce o pět procentních bodů na 35 procent. Dál ale v populaci převažují lidé, kteří vnímají prezidentský úřad jako důležitý, liší se pouze v tom, zda pravomoci prezidenta posílit, což prosazuje 22 procent dotázaných, nebo zachovat současné nastavení, což je názor 43 procent účastníků průzkumu.

„Odlišnosti v nazírání na prezidentský úřad lze analyzovat dle politických preferencí. Zatímco voliči hnutí ANO a SPD si přejí posílení pravomocí prezidenta, tak voliči Pirátů se STAN a koalice SPOLU by zachovali současné nastavení, i když úřad prezidenta vnímají jako důležitý,“ uvedl k výsledkům Jan Burianec ze STEM/MARK.

Nedůležitost prezidentského úřadu pak podle autorů průzkumu častěji zmiňují ženy, lidé ve věku 30 až 45 lety nebo ti, kteří nedůvěřují vládě. „I z jiných výzkumů víme, že rapidní pokles nedůvěry ve vládu pramení především z (ne)zvládání epidemické situace, což není problém pouze tuzemské krajiny,“ doplnili autoři.

Co se týče budoucího prezidenta, lidé proti podzimu více upřednostňují energetického a vitálního člověka, který je schopen převzít odpovědnost v období krize. Nižší váhu pak přikládají politické a životní zkušenosti, budoucí kandidát tedy nemusí být vyloženě politický matador. „V popředí je stále a neochvějně morální autorita doplněná reprezentativním vystupováním,“ plyne z průzkumu podle jeho autorů.

Autoři průzkumu ale upozornili, že na spontánní otázku, kdo by měl být příštím prezidentem, nepadají příliš překvapivá jména, nýbrž to zrcadlí mediální viditelnost a dosavadní úvahy osobností o jejich kandidatuře. Navíc pro mnoho lidí nejsou prezidentské volby zatím podstatným a aktuálním tématem.

„Pro kandidáty je důležitá především celostátní znalost a alespoň částečná přijatelnost. V předchozích etapách vzbudilo ohlas například nečekané jméno Marka Ebena, který se nyní dostal dokonce na první příčku. Může to být částečně důsledkem naštvanosti z politiky. Sám pan Eben kandidaturu prý vylučuje, ale jak vidíme, byl by z hlediska možného volebního výsledku velmi relevantním kandidátem,“ doplnil Burianec.