Řecko, které se potýká s ohromným státním deficitem a zadlužeností, přijalo v posledních dvou letech řadu úsporných opatření. Nezaměstnanost překročila hranici 16 procent a prudce se snížila kupní síla obyvatelstva. Nová opatření počítají například s rušením dalších desetitisíců pracovních míst, se snížením mzdových nákladů nejen ve státní, ale i v soukromé sféře a s rozšířením daní.

Řecko ochromila rekordní stávka a násilné protesty

Řecku hrozí, že pokud nedostane další část úvěru, dojdou mu v listopadu peníze a nebude moci vyplácet například důchody nebo mzdy státním zaměstnancům. Platební neschopnost, kterou by pak země musela patrně vyhlásit, by zřejmě ohrozila finanční zdraví několika evropských bank.

Řecko se stalo první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti. Od partnerů v Evropské unii a od Mezinárodního měnového fondu si zajistila tříletý úvěr v celkové výši 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč). Už z něj vyčerpala pět částí, o uvolnění šesté se teď jedná. Řecko už ji mělo dávno dostat, ale protože neplní podmínky úvěru tak, jak se zavázalo, věřitelé zatím šestou splátku neposkytli.