"S tím, že se v Československu při jeho osvobozování sovětští vojáci chovali jako okupanti, souhlasím. Josip Stalin se prostě chtěl dostat co nejvíc na západ, což se mu kvůli slabosti západních politiků podařilo. Nicméně, aby bylo jasno, válka neskončila 9. května, ale až v září 1945, kdy kapitulovalo Japonsko," říká Zdena Mašínová s tím, že sedmdesátileté výročí konce druhé světové války bychom si neměli připomínat nějakými bujarými oslavami či vojenskou estrádou na Rudém náměstí v Moskvě, ale důstojnými vzpomínkovými akcemi.

Stalin rozložil velitelský sbor

"Rudá armáda byla tak zdecimována Stalinovými čistkami, že kdyby jí Američané nepomohli, tak by se k nám ani nedostala. Bez pomoci USA by prostě byla situace v Evropě nadmíru kritická," sděluje a dodává: "Ostatně obrovské ztráty sovětské strany byly právě i kvůli tomu, že Stalin armádu totálně zdecimoval. Zcela rozložil velitelský sbor. Vím, kolik Rusů padlo a vážím si té oběti, ale stalo se to i kvůli Stalinovi."

Podle ní by bylo uctivé uspořádat nějaké vzpomínkové akce, ale pochod ozbrojenců po Rudém náměstí je přes čáru, je to ukázka ruského militarismu.

O posledních slovech otce

Při otázce na vzor Zdena Mašínová bez rozmýšlení vždy odpoví, že jím byl otec. "Odkaz našeho otce byl hlavně ve velkém vlastenectví. Vždyť bojoval v československých legiích v Rusku, pak byl v armádě a hned v roce 1939 přešel do odboje. Když jsem teď v televizi viděla Američany v ruzyňských kasárnách, tak se mi vybavilo, jak tam táta sloužil a my bydleli poblíž. Po rozkazu vydat vše nacistům přišel domů s nesmírně strhaným výrazem. Popral se totiž s nadřízenými, považoval je za zrádce a odmítl kasárna vydat," vzpomíná.

Josef Mašín bojoval za první světové války a následné občanské války v Rusku jako legionář v bitvách u Zborova, u Bacmače a na Transsibiřské magistrále. Po návratu domů byl důstojníkem prvorepublikové Československé armády a do roku 1939 sloužil u 1. dělostřeleckého pluku Jana Žižky z Trocnova v Ruzyni ve funkci zástupce velitele pluku. Se Zdenou Novákovou se oženil v roce 1929 a měl s ní tři děti.

"Do odboje šel i díky naší statečné mámě, s níž se o tom radil. Věděl, že domácí fronta je jedna z nejnebezpečnějších, vždyť byl v legiích rozvědčíkem, ale odmítl odejít do ciziny. Když se pak schylovalo k jeho vyzrazení a kruh se zatahoval, naposled se setkal s mámou. Od ní vím, že měl možnost odejít do SSSR stejně jako ten kolaborant Ludvík Svoboda. Prosila ho tehdy, aby to udělal. Řekl jí: 'Do Sovětského svazu nikdy!' Také naznačil, že když přežije, půjde do politiky, aby mohl ovlivňovat směřování své vlasti," dodává pro ParlamentníListy.cz.

Její otec byl zatčen gestapem v roce 1941 a o rok později popraven.

Západní s východním materialismem

Na druhé straně si je Zdena Mašínová vědoma i třeba obětí ve Vietnamu a při jiných konfliktech, kde hrály hlavní roli USA.

K tomu se smutkem v hlase nakonec řekne: "Obě strany zneužívají historii pro svůj prospěch. Opravdových a nestranných politiků od USA po 'Sojůz' je tragicky málo. Takové je prostě lidstvo. Podle mě jde o problém přebujelého materialismu západního i východního. Spojení obou je pak učiněná katastrofa."

zdroj: Parlamentnilisty.cz