Spojenci si před 70 lety spletli Prahu s Drážďany a město vybombardovali

MAGAZÍN - Magazín autor: František Strnad

Před 70 lety spojenci bombardovali Prahu. A omylem. Piloti si ji spletli s německými Drážďany. Fatální chybu zavinilo mizerné počasí a špatná navigace.

Hořící Praha, rok 1945. Archivní snímek

Hořící Praha, rok 1945. Archivní snímek,zdroj: Profimedia.cz

Pražané si přitom vůbec nepřipouštěli, že by se jejich domovské město mohlo stát cílem náletu. O to větší šok pro ně představoval 14. únor 1945.

Čtyřminutové bombardování si vyžádalo 701 lidských životů a 1184 raněných. Se zemí bylo srovnáno 93 domů. Dalších 190 budov bylo poničeno těžce a 1500 lehce. Bez střechy nad hlavou se během okamžiku ocitlo 11 tisíc lidí.

Bomby dopadly i na historické objekty jako Emauzský klášter či nedaleký Faustův dům. Nejvíce utrpěly Královské Vinohrady, které místy skončily v totálních ruinách. Na prahu zaútočilo 62 amerických bombardérů z osmé letecké armády přesně v 12 hodin a 24 minut. Na město spadlo 152,5 tun pum - z toho 371 tříštivých a osm tisíc zápalných. 

F201009290149701

Praha po bombardování. Archivní snímek,zdroj:ČTK

Podle historiků se 62 bombardérů vychýlilo z kurzu kvůli navigační chybě a špatnému počasí. Vojáci na Prahu zaútočili v domnění, že jde o německé Drážďany. Průmyslové srdce třetí říše bylo mezi 13. a 14. únorem hlavním cílem spojeneckých náletů. Fatální chybu zavinilo i selhání radiolokátoru hlavního navigátora, který nemohl přesně určit cíl náletů. 

Když se hlavním městem tehdejšího Protektorátu Čech a Moravy rozezněly sirény, bylo zhruba půl hodiny po poledni. Většina Pražanů si z dráždivého zvuku nic nedělala. Za dobu války si zvykli na velký počet planých poplachů. Hlášení o "akutním leteckém nebezpečí" nebrali vážně a do krytů nepospíchali.

První bomby dopadly v Jinonicích. Letadla pokračovala přes Pankrác, horní část Nového Města a Vinohrady. Poslední bomby dopadly v dnes oblíbených Riegrových sadech na Praze 2. Na Vinohradech byla zničena Velká synagoga v Sázavské ulici. Hlavní loď největšího a nejzdobnějšího židovského chrámu v Čechách zcela vyhořela a zbyla jen boční křídla.

profimedia-0014906253

Václavské náměstí zničené za války, ovšem německými bombardéry,zdroj:Profimedia.cz

Německé letectvo bylo ke konci války takřka nepoužitelné, takže se na obranu ani nezmohlo. Čeští hasiči, kteří měli při katastrofě zasahovat, odjeli ještě před bombardováním paradoxně pomáhat do Drážďan.

Únorový nálet si Praha pamatuje především kvůli poničení Emauzského kláštera, který hořel ještě několik dní po zásahu. Klášterní kostel byl srovnán se zemí a škody utrpěl i vzácný cyklus gotických maleb z doby Karla IV. Poškozeny byly i další historické budovy. Mezi nimi například kostel svatého Václava na Zderaze či budova Vinohradského divadla. Bomby poškodily i Palackého most, na kterém nejvíce utrpělo sousoší Přemysla a Libuše od Myslbeka.

profimedia-0198406074

Staroměstské náměstí v roce 1945,zdroj:Profimedia.cz

Zastavění vybombardovaných ploch si v některých případech vyžádalo i několik desítek let. Posledním objektem vystavěným na někdejších válečných troskách je Tančící dům na Rašínově nábřeží z roku 1996. 

Poslední větší nálet české hlavní město zažilo 25. března 1945. Na 500 amerických letadel tehdy bombardovalo továrny v Libni a Vysočanech a tři pražská letiště. Nálet ze 14. února 1945 byl však jednoznačně nejničivější celé historii tuzemské metropole.

Tagy: Česko Praha druhá světová válka zajímavosti a kuriozity výročí a oslavy dějiny a fakta

Zdroje: ČTK