Vláda ve Stockholmu chce také prosadit přijetí dalších klimatických norem či pomoci k posílení konkurenceschopnosti evropských firem. Mezi velká témata následujících šesti měsíců bude patřit i debata o nových fiskálních pravidlech bloku nebo rozšíření bezhraničního schengenského prostoru o Rumunsko a Bulharsko.

„Blahopřejeme českým kolegům k aktivnímu a angažovanému předsednictví, které přispělo k tomu, že EU byla jednotná a společně čelila našim sdíleným výzvám. Nejvýrazněji se to projevilo u naší reakce na ruskou invazi na Ukrajinu a následující energetickou krizi,“ sdělil ČTK švédský velvyslanec při EU Lars Danielsson. Vyzdvihl také českou roli při vyjednávání série klíčových norem z klimatického balíku označovaného jako Fit for 55. Švédsko podle něj hodlá od začátku ledna na práci českého předsednictví navázat.

Tradičně proevropskou severskou zemi od října vede menšinová pravicová vláda konzervativního premiéra Ulfa Kristerssona, která se opírá o hlasy euroskeptické a protiimigrační strany Švédští demokraté. Od některých diplomatů v Bruselu jsou slyšet obavy z jejího negativního vlivu na evropskou politiku Švédska, nový kabinet však dává najevo, že hodlá pokračovat v dlouhodobě aktivním kurzu své země.

„Švédsko přebírá předsednictví v době, kdy Evropská unie čelí bezprecedentním výzvám. Základem pro naše priority je zelenější, bezpečnější a svobodnější Evropa,“ prohlásil premiér Kristersson.

Část priorit je dána dlouhodobou politickou agendou, kterou předsednické země domlouvají s Evropskou komisí. Plynulou návaznost na české vedení bloku navíc zajišťuje dlouhodobá spolupráce tria předsednických zemí, která fungovala během českého půlroku a bude pokračovat dále pouze s tím rozdílem, že k Česku a Švédsku přibude místo Francie Španělsko, které vedení EU převezme v polovině roku.

Švédsko hodlá mimo jiné pokračovat v dojednávání protiruských sankcí, jejichž celkově desátý balík by měla podle odhadů diplomatů unie schválit nejpozději v únoru. V oblasti energetiky se Česku v polovině prosince podařilo vyjednat další sadu krizových opatření včetně nouzového omezení cen plynu. Na Švédsku bude vedle dojednání několika norem důležitých pro přechod k obnovitelným zdrojům energie zejména rozjezd debaty o dlouhodobé reformě energetického trhu včetně oddělení cen plynu a elektřiny. V této věci zatím unijní země nejsou jednotné a čekají na konkrétní návrhy Evropské komise.

Stockholm mezi svými prioritami uvádí i posílení odolnosti a konkurenceschopnosti unijního trhu a firem. Členské státy nemají jednotný pohled na to, zda by si EU měla v zájmu podpory vlastních ekonomik v kritické době vzít další společnou půjčku prosazovanou zejména jihoevropskými zeměmi. Švédsko, které v tomto bodě patří ke zdrženlivějším státům, bude mít za úkol řídit diskusi o možných formách podpory.

Za své další priority označuje švédská vláda vedle pokračování přechodu k zelené ekonomice, kde by chtěla navázat na aktivní český přístup ke schvalování klimatických norem, také ochranu demokracie a vlády práva. Naproti tomu velký pokrok neočekávají znalci bruselského dění vzhledem k postojům švédské protiimigrační pravice u reformy migračních a azylových pravidel EU, jejíž klíčová část již přes dva roky vázne na sporu o míru vzájemné solidarity mezi členskými státy bloku při přijímání uprchlíků a navracení migrantů.