Z vrcholku majestátní hory Fudži se valí temné mraky kouře, obloha potemní a ulice Tokia mizí pod šedým popelem. Nejde o skutečnou katastrofu, ale o nové video vytvořené umělou inteligencí, které zveřejnila tokijská vláda při příležitosti Dne prevence sopečných katastrof. Cílem je jediné: varovat obyvatele metropole, že činná sopka v jejich sousedství může jednoho dne zcela změnit jejich životy.

Na záběrech žena stojí v rušné ulici a na mobil jí dorazí varovná zpráva: „Sopka vybuchla.“ Následují dramatické scény – obrovské sloupy kouře stoupají k nebi, během dvou hodin dopadá popel až do Tokia a metropole se halí do šera. Doprava se zastavuje, zásobování potravin i elektřiny se hroutí a lidé čelí zdravotním komplikacím způsobeným vdechováním jemného prachu.

„Okamžik může přijít bez jakéhokoli varování,“ varuje komentář. Video rovněž připomíná nutnost mít doma základní zásoby: konzervy, vodu, lékárničku či baterku.

Záběr vytvořený umělou inteligencízdroj: Profimedia.cz

Fudži mlčí už 318 let, ale historie varuje

Hora Fudži, symbol Japonska a zároveň nejvyšší vrchol země, naposledy vybuchla v roce 1707 při takzvané erupci Hóei. Tehdy pokryl popel nejen okolní krajinu, ale také vzdálené Edo, dnešní Tokio. Dopady byly ničivé – úroda byla zničena, voda kontaminována a města se dusila v oblacích prachu. Od té doby sopka spí, už více než tři století. Jenže historie ukazuje, že dříve docházelo k erupcím zhruba jednou za třicet let. To, že se Fudži už 318 let neprobudila, může být podle odborníků spíše zneklidňující než uklidňující. Sopka je stále činná a vědci varují, že i když neexistují žádné známky bezprostřední erupce, není otázkou „jestli“, ale spíše „kdy“ se znovu probudí.

Biliony v ohrožení a život v chaosu

Podle odhadů by mohutná erupce dnes vychrlila asi 1,7 miliardy kubických metrů sopečného popela. Z toho téměř půl miliardy by se usadilo na domech, silnicích a dalších plochách a muselo by být složitě odklizeno. Dřevěné domy s nízkou nosností by se mohly pod tíhou popela zhroutit, železniční doprava by se zastavila a silnice by se při vrstvě nad tři centimetry staly neprůjezdnými. Ekonomické ztráty? Vládní odhady mluví až o 2,5 bilionu jenů, tedy zhruba 16,6 miliardy dolarů. Ale čísla vyjadřují jen část reality – přerušené dodávky potravin, vody a elektřiny by zasáhly miliony lidí a metropole by se během hodin ocitla v chaosu.

„Představa, že sopečný popel způsobí dopravní kolaps v tokijské oblasti, je děsivá,“ napsal jeden z uživatelů na sociální síti X. Další připomněli, že připravit se je nutné, ale i náročné – výpadky elektřiny v parných letních dnech by byly pro mnohé obyvatelstvo nesnesitelné.

Záběr vytvořený umělou inteligencízdroj: Profimedia.cz

Prevence mezi strachem a realitou

Japonské úřady proto každoročně připomínají nutnost připravenosti. V březnu vláda vydala doporučení mít doma zásoby alespoň na dva týdny – od konzerv a vody až po kempingové vařiče a baterky. Úřady se snaží přimět obyvatele, aby si dokázali představit konkrétní scénáře a věděli, jak reagovat. Ne všichni ale tuto strategii vítají. Někteří lidé varování vnímají jako přehnaně poplašná a upozorňují, že mohou odradit turisty. Podle jiných je však lepší se bát dopředu, než být zaskočen v okamžiku, kdy se Fudži probudí.

Japonsko je zvyklé žít ve stínu přírodních hrozeb – od zemětřesení přes tajfuny až po sesuvy půdy. Ale představa, že by se nejznámější hora země po více než třech stoletích spánku znovu probudila a zasypala Tokio popelem, je scénář, který nikdo nechce zažít. Přesto se právě na něj dnes musí připravovat miliony lidí.