Podle Hospodářské komory zákon pomůže občanům, podnikatelům i veřejným investorům při povolování staveb od dálnic po rodinné domy. Odpůrci varují, že zákon vzdálí úřady občanům a stavební řízení zkomplikuje. Zákon má vstoupit v účinnost k 1. červenci 2023, některé změny ale začnou platit od ledna příštího roku. Opoziční koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a Pirátů se Starosty uvádějí, že pokud budou po říjnových volbách vládnout, nyní prosazený návrh změní.

Změny už od ledna 2022

Zákon se připravoval několik let a ministerstvo pro místní rozvoj, které ho předložilo, ho považuje za zásadní. S prosazením zákona dnes pomohly hlasy šesti poslanců KSČM. Pro zákon hlasovalo 104 poslanců, zapotřebí jich bylo alespoň 101. Z vládních sociálních demokratů pro něj byli jen dva poslanci. Zákon musí ještě podepsat prezident Miloš Zeman.

Některé změny začnou platit už od ledna 2022. To umožní například budovat novou síť státní stavební správy a nabírat do ní nové lidi. Stavební úřady budou spadat pod Nejvyšší stavební úřad a budou organizovány podobně jako třeba finanční správa.

Zástupci obou opozičních koalic považují zákon za špatný, může podle nich ohrozit stavební činnost v Česku. Ministryni vyzvali, aby před říjnovými volbami nepodnikala kroky ke vzniku centrálního stavebního úřadu. Místopředseda ODS Martin Kupka uvedl, že jsou připraveni změnit stavební zákon tak, aby nehrozilo několikaleté omezení stavební činnosti. Vláda by proto neměla činit podle poslance KDU-ČSL Marka Výborného žádné nevratné kroky. Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše by se Dostálová neměla pouštět před volbami do nějaké „divoké akce“.

Ministryně Klára Dostálová opakovaně ujišťovala poslance, že stát nebude stavět žádné nové úřady na zelené louce. Ministerstvo pro místní rozvoj zdůrazňuje, že nový zákon zajistí například dodržování lhůt a posiluje postavení obcí v územním rozvoji. Zákon zavádí pro vyjádření dotčených orgánů lhůtu 30 dní, kterou lze ve zvláště složitých případech nebo při nařízení ohledání na místě prodloužit o dalších 30 dní.

Ministryně také ujistila poslance v reakci na jejich výtky, že zákon nezasahuje do pravomocí samospráv, protože stavební řízení je již nyní výkonem státní správy. Poukazovala třeba na to, že zákon posiluje postavení obcí, protože obec bude vždy účastníkem stavebního řízení. Úřady se podle ní občanům nevzdálí, protože stavební řízení díky digitalizaci budou moci absolvovat elektronicky z domova.

Vítězství pro developerská lobby?

Svaz měst a obcí ČR stejně jako opoziční poslanci nebo senátoři varuje, že se státní správa občanům vzdálí. Svaz po schválení zákona uvedl, že zákon naprosto rezignoval na ochranu veřejných zájmů a oddálil veřejnou správu od lidí mimo velká města. Zvítězila podle něj developerská lobby a existuje reálné riziko nárůstu černých staveb. Podle předsedy svazu Františka Lukla ve Sněmovně zvítězilo znění, které je extrémně drahé a výhodné pouze pro vyvolené. „Absurdní třešinkou na tomto hodně nepovedeném dortu je pak skutečnost, že o kácení stromů na území dané obce bude rozhodovat úředník desítky kilometrů daleko,“ doplnil Lukl.

Zákona se naopak zastává Hospodářská komora nebo Asociace developerů. Podle komory, která se na přípravě zákona podílela, zákon pomůže občanům, podnikatelům i veřejným investorům při povolování staveb, od dálnic po rodinné domy. Odráží také závěry mezinárodní analýzy a doporučení Světové banky. Stejný názor sdílejí také Svaz průmyslu a dopravy a Svaz podnikatelů ve stavebnictví.

Senát zákon vetoval začátkem července hlasy všech přítomných senátorů. Nelíbil se jim hlavně navrhovaný přesun stavebních úřadů pod stát. To kritizovala i sněmovní opozice. Opoziční řečníci varovali hlavně před kolapsem stavebního řízení, který podle nich přinese plánované zřízení Nejvyššího stavebního úřadu. Zákon nazývali paskvilem a vládě vyčítali, že ho protlačuje silou.

Komunisté při předchozím hlasování zákon ve Sněmovně nepodpořili. Vadilo jim, že prošel pozměňovací návrh, který umožní, aby obytné místnosti neměly přímé osvětlení a větrání. Ministryně Dostálová jim nabídla, že tyto podmínky určí vyhláška. Místopředseda klubu KSČM Leo Luzar před poslanci uvedl, že tato vyhláška vedla část klubu ke změně stanoviska. Přesto někteří komunisté hlasovali proti. „Ten zákon je pro mě nepřijatelný. Myslím si, že není v zájmu České republiky, aby byl přijat,“ prohlásil poslanec KSČM Stanislav Grospič.